LCD

Carlos: Všiml jsem si, že u vývodu na DVI-I je vedle i zdířka na Audio, ta je tam na co, když nemá repráky?

Do toho zapojíš kábel zo zvukovky a do vedlajšieho konektoru si môžeš zapojiť sluchátka. Aspoň teda ja to tak mám na Philipse.

Posledním Samsungem je model 970P, který je výrazný svou technologií S-PVA a netradičním stojanem, který poskytuje naprosto perfektní ergonimii. Dokonce přesáhl hranici 100% (hlavně díky obrovskému náklonu vzad). Bohužel odezva je opět v tmavých tónech celkem špatná. Je výrazně lepší než u modelu 193P+, ale na 931BF zase nemá. Při hraní her a sledování videa je však opravdu dostatečná, což je dáno hlavně tím, že málokdy se vyskytuje takto tmavá barva (Doom 3 nechť promine). Barevné podání je velice dobré, avšak je degradováno 6-bit barvami, což je u takto vyspělého panelu celkem nečekané. Pozorovací úhly a podsvícení jsou výrazně nadprůměrné. Takže i přes dithering a špatnou odezvu v tmavých tónech je to horký kandidát na vítěze testu.

6bit barvy ..
Jednoduše řečeno, je to počet bitů pro každý barevný kanál RGB. Čili každá barva RGB (čevená zelená modrá) má prostor šesti bitů pro své vyjádření.
V počítači je vše složeno z 1 a 0. Pro počítač včetně toho co nám zobrazí je vše z 1 a 0. Jedna 1 nebo 0, základní nejmenší jednotka informace, je jeden bit. Ale aby se s jednotlivými bity lidem lepé pracovalo, se rozdělili na bajty (byty). Jeden bajt ma 8 bitů. 8 bitů stojících za sebou nám dá 256 různých kombinací. Je to vlasně 2 na 8-mou (2^8) což je 256. Podobně pracuje i elektronika monitorů potažmo LCD panelů.
Na monitoru i na LDC panelu je každý obrazový bod (pixel) složen ze tří "podbodů" takzvaných subpixelů. Červený zelený a modrý subpixel. Když všechny tři svítí stejně, jeví se lidskému oku, protože je hodně malý, jako bílý bod. Z těchto tří základních barev se dají zobrazit skoro všechny barvy.
Těch 6bitů pro barvy znamená že pro každou základní barvu (červenou zelenou a modrou) je použito 6bitů. Kombinace 6-ti
bitů nám dá 64 konečný kombinací. 2^6. Jinými slovy že každá základní barva může mít 64 urovní. Od té nejtmavší až po tu nejsvětlejší. Protože jsou tři a každá má 64 různých stavů, tak konečný počet všech barev je 262 144. 2^18 (2^(6+6+6)) Při osmi 8bitový barvách je pro každou základní barvu (takzvaný kanál RGB) 8bitů čili 256 kombinací. To je 4× více na kanál než při 6-ti bitech! Celkem všech barev u 8bit je 16 777 216. 2^24 (2^(8+8+8)) Tzn. 64× více než při 6-ti bitech!!
V podstatě subpixely nejsou samy o sobě barevné. Každy subpixel pracuje jako ventil pro světlo. Které buď propouští nebo nepropouští nebo propuští jen část. To že je barevný, je dáno barevným filtrem který je na každý subpixel nanesen. Červená zelený modrý .... Ma-li panel 6-bit barvy, znaména to, že subpixely mají 64 urovní proupouštění světla. Jednoduše mezi polohou zavřeno a otevřeno je 62 kroků množství propouštěného světla. 64 je včetně polohy upně zavřeno (černá) a uplně otevřeno (bílá). U 8bit barev na je jich 256. čili mnohem jemnější podání.
Aby to nešlo tak vidět, používají 6bit panely různé fígle jak simulovat zobrazení těch které neumí. To je dithering. často se k němu přidává i FRC..
Zajímavým faktem je, že existuje-li konečný počet zobrazených barev a konečný počet zobrazených bodů, to odpovídá pro každý monitor, existuje konečný počet všech kombinací (správně matematicky variací) bodů a barev. Čili počet všech možných "obrázků" na monitoru je konečný. Je jich však tolik že pro člověka je prakticky nekonečný Může te si to i vypočítat.
(2^24)^(1024*768)
... další na řadě .... dihtering + FRC
Dithering na LCD panelech je finta-metoda díky které lze simulovat větší počet barev něž je panel sto fyzicky zobrazit. Dihteringem žádne další barvy nevznikají, to jen nám nedekonalým lidem se zdá že ano.
Jak to funguje. Vezmu-li v potaz že můj monitor je schopen zobrazit jen černou a bílou. Pokud se budu snažit vytvořir plynulý bíločerný přechod např. zleva do prava bez pomocí ditheringu, bude celý přechod vypadat tak že z jedné strany, z leva, bude od kraje do prostředka bílý obdélník a odprostředka do prava černý. Čili v podstatě se žádný plynulý přechod nekoná.
Vezmuli však v potaz, že mám na monitoru nějakou rozlišovací schopnost, čili že onen bílý a černý obdélní nejsou tvořeny jen jedním bodem Pak dithering spočívá v tom že černé a bílé body žačnu jistým způsobem promíchávat. Vezměme v uvahu že mám monitor se dvěmi barvami a rozlišení 1024×768 .. například. Potom sloupeček 1. uplně vlevo bude obsahovat shora dolů 768 bílých bodů. Stejně tak ten uplně v pravo jenže všechny černé. Abychom nějak oblafli lidský zrak a vytvořili dojem plynulého přechodu, bude sloupec bodů přesně uprostřed monitoru, čili ve středu přechodu obsahovat 50% černých a 50% bílých bodů. Ty se střídají, jednou černý jednou bílý. To je logické. Je uprostřed a měl by být šedý .. tedy přesně mezi černou a bílou. Představíme-li si 24bit barvy tedy 8bit na kanál. Máme 256 urovní šedé včetně černé a bílé. Uprostřed je odstín šedé 128. Čím půjdeme od středu do leva k bíle, bude čených bodu méně a naopak. Např ve čtvrtině odleva bude bílých bodu dvakrát více než černych (dva bílé jeden černý ..) .. v osmině čtyřikrá (čtyří bíle jeden černy ...) ... atd atp. Z prava je to alnalogické akorád s černou ... Další věcí je zajistit aby se body z vedlejších sloupcu "neseskupovaly" a nevytvážely ostrůvky jen z černou nebo bílou. Můsí se proto počítat stím jaká je posloupnost v sousedních sloupcích a dopočítat body tak, aby zůstal zachovám poměr pro plynnulý přechod a tak aby se body pravidelně střídali jak ve sloupcí (shora dolů) tak v řádcích (zleva do prava). To že to není jen tak jednoduchá věc, svědší i fakt že se každý výrobce s ditheringem vypořádává posvém a proto se kvalita ditheringu zkoumá a hodnotí.
Metoda ditheringu vychází s faktu, že lidské oko není vědecký osciloskop. Proto pokud se na mámi vytvořený černo-bílý přechod, podíváte z jisté vzdálenosti, bude se jevit plynulý a pro naše oko bude mít mnoho urovní šedé. Při tom je tam fyzicky jen černá a bílé. Je to tak proto, že lidské oko je sto rozlišit nejmenší bod respektive úhel který svírají vzhlednem ke vzdálenosti jakoby vrcholy onoho bodu k našemu oku. To je jedna úhlová vteřina. Jestliže se od monitoru dostaneme tak daleko že se body pro lidské oko stanou nerozlišitelnými (uhel menší než 1"), zdá se nám onen přechod plynulý.
No a protože nesedíme 2 metry od monitoru přidáva se k dihterindu metoda FRC, která učinnost ditheringu dále umocňuje. O co jde. Představme si náš za pomocí ditheringu vytvořený přechod. Body jsou ve skutečnosti docela malé, ale jedná-li se o takto kotrastní "barvy" černou a bílou, jaksik se z běžné vzdálenosti na stole plynulost přechodu vytrácí ... Proto metoda FRC spočívá v tom, že body problikávají. Dá se říci že dihering je v ploše a FRC je dirhering v čase. Byl-li by monitor schopen měnit černe a bílé velice rychle, tak při jisté rychlosti by se pro lidské oko jevil přechod i z nulové vzdálenosti naprosto plynulý. Přitom však by byly stále použity je dvě barvy. Černá a bílá ......... Samozř nic není dokonalé a proto dihtering + FRC , byť odvádí dobrou prácí, někdy narazí na bolavá místa. Né vždy se dájí body "rozmístit v ploše" ideálně, né vždy je odezva monitoru schopna "přepínat" body ideálně rychle a také i elektronika má svá omezení. FCR jde krásně vidět, zvětšíteli si nějakou tmavší fotkut tak, až jsou z bodu velké čtverce a najdete si hodně tmavý bod (né však černy) mezi černými. V onom oněco světlejším bodě uvidíte jakoby jemné zrnění, jakoby jemný šum. To je právě FRC, kdy při nizkých jasech je obvykle i delší odezva a proto pro nás FRC je viditelné ....... ale záleží panel od panelu.
Díky ditheringu a FCR i panel s 262 tis. barvami je schopen "pro nás" zobrazit 16.2 mil. Je to skoro jako full 8bit 16.7 mil, ale i přes dith a FRC prostě některé nedokáže. Týká se to myslím těch nejvíce bílých a černých. To však jen hádám ale netvrdím.
Příklad:zkus si to nakreslit třeba v malování. V obrázku 11×11
To jak jsem popsal dithering pomoci přehodu s použitím černé bílé bylo ilustrativní. Chápeš. Teoreticky je to správně a dáva to i logiku přece. Jestliže uprostřed obrazu má být poměr černé a bíle 1/1 je jasné že ve čtvrtce, tzn půlce půlky jich musí být 1/2. a v polovině půlky poloviny to musí být 1/4. Co je na tom nejasného. Stejné bude se šedou. Mám-li plynulý přechod šedé tak řekněme v pravo na bílé má 0% v levo na černé 100% uprostřed 50% ve čtvrtce 25% pak 12,5% a tak dále. Jde o lineární přechod, tak to prostě je ........... Co se vám na tom nezdá?
Trocha matematiky:
Ked chcem 25% bielych bodov, to znamena, ze ciernych bude 100%-25%=75%. Pomer bielych a ciernych bodov bude 25% ku 75%, takze ked to vydelim vsetkym, cim sa da (t.j. 25%), dostanem 1 ku 3. Pomer sa zapisuje 1:3. 1/4 nie je pomer ciernej a bielej, ale mnozstvo/koncentracia/percentu­alne_zastupenie bielej.