[ Príspevkov: 5 ] 
AutorSpráva
Offline

Prevádzkovateľ fóra
Prevádzkovateľ fóra
PHP tutorial

Registrovaný: 01.05.05
Príspevky: 12424
Témy: 1447 | 1447
Bydlisko: Bratislava
Vek: 32
NapísalOffline : 23.03.2007 2:34 | PHP tutorial

PHP tutorial



PHP (1) - Historie a budoucnost
PHP je skriptovací jazyk pro tvorbu dynamického webu a jeho počátky spadají do roku 1994. Tehdy se pan Rasmus Lerdorf rozhodl vytvořit jednoduchý systém pro počítání přístupu ke svým stránkám; bylo to napsáno v PERLu. Za nějakou dobu byl systém přepsán do jazyka C,, protože perlovský kód dost zatěžoval server. Sada těchto skriptů byla ještě později téhož roku vydána pod názvem "Personal Home Page Tools", zkráceně PHP. Ještě potom se to jmenovalo "Personal Home Page Construction Kit". U toho však nezůstalo. V polovině roku 1995 se systém PHP spojil s jiným programem stejného autora, a to sice s nástrojem "Form Interpreter" neboli zkráceně FI. Tak vzniklo PHP/FI 2.0, systém, který si postupně získal celosvětovou proslulost a byl velmi rozšířen. Koncem roku 1998 byla již k dispozici verze PHP 3.0, která byla mnohem rychlejší (a vybavenější) než "dvojka" a která byla k dispozici rovněž pod operačními systémy Windows. Počet webů které používaly PHP se zvyšoval, až dosáhl cca 150 000. "Čtyřkové" verze PHP, které jsou k dispozici nyní, přidávají do jazyka mnoho nových funkcí a rovněž přinášejí přepracované a tudíž podstatně rychlejší jádro Zend. Podle údajů z dubna 2004 běží PHP na více než 15 000 000 doménách a je to bezkonkurenčně nejčastěji používaný modul webového serveru Apache. Zkratka PHP by se měla překládat jako "PHP: Hypertext preprocessor", česky bychom řekli asi něco ve stylu "předzpracovávač hypertextu" (je to opravdu česky? ;-) ) Úvaha o počátcích PHP by nebyla úplná, kdybychom se krátce nezmínili rovněž o jeho budoucím vývoji. V době psaní tohoto článku je již k dispozici Release Candidate 2 verze PHP 5 a podle vývojářů se máme na co těšit. Namátkou – jádro Zend II, kompletně přepsaná podpora XML, nové objektové rozhraní pro práci s databází MySQL a mnoho dalšího. Čili, systém je stále vybavován novými technologiemi a je aktivně vyvíjen.

Ďalej - www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=171



PHP (2) - Jak to funguje
Jestliže s PHP začínáte, měli byste si tento článek pečlivě přečíst. Setkal jsem se totiž s lidmi, kteří sice s tímto jazykem už nějakou dobu pracují, ale přesto jim uniká princip - a dělají tak základní koncepční chyby. V době internetového pravěku byly všechny internetové stránky statické. Prostě tak, jak byla stránka napsána, tak byla odeslána do prohlížeče a tak byla také zobrazena. To pochopitelně časem přestávalo stačit, a proto byla vyvinuta celá řada technologií, které měly stránky rozpohybovat. Zhruba řečeno se dají tyto technologie rozdělit do dvou skupin, na "klientské" a "serverové"."Klientské" technologie se spoléhají na jednoduchou věc: Spolu s HTML stránkou je prohlížeči odeslán i nějaký kus programového kódu a ten je ve vhodnou chvíli na "cílovém" počítači spuštěn. Vhodná chvíle může nastat například při kliknutí na tlačítko, při najetí myší na odkaz, při otevření okna prohlížeče a podobně. O spuštění klientského kódu se stará prohlížeč - a to může být nevýhoda. Prohlížeč totiž musí znát programovací jazyk, v němž je kód napsán. Příkladem technologií běžících na straně klienta je například Java script. Máme o něm na Linuxsoftu seriál. "Serverové" technologie jsou založeny na jiném principu. Když prohlížeč požaduje webovou stránku ze serveru, server tuto stránku nejprve sestaví a pak odešle. Servery mohou (a také to často dělají) sestavovat pokaždé jinou stránku v závislosti na tom, co přesně prohlížeč požaduje.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=172



PHP (3) - Instalace
V tomto díle seriálu o PHP si ukážeme, co budeme k jeho provozování potřebovat. V předchozí části našeho PHP seriálu jsme se dozvěděli, jak webový server zpracovává PHP kód a posílá jej prohlížeči sítě internet k zobrazení. Dnes se podíváme na to, jaký software je pro práci s PHP nezbytný a kde jej najdete. Bez dobrých nástrojů je jakákoli práce přinejmenším velmi náročná. Pokud to s PHP myslíte vážně, sežeňte si vše potřebné co nejdříve, ať si to můžete nainstalovat, nastavit a začít to používat! Mnoho nadšenců chce psát už od Prvního Dne a diví se, že velice záhy narazí na nějaký problém, který s PHP skoro nesouvisí, ale který musí rychle vyřešit (třeba konfigurace, práva nebo zabezpečení). Takže, co budeme potřebovat: Budeme potřebovat světlo, neboli LAMP. Skutečně, ideální kombinace pro práci s PHP je Linux, Apache, MySQL a PHP (lamp je anglicky; česky to znamená lampa, svítilna nebo žárovka). Uvedená sada nástrojů se může prokázat opravdu jako nejlepší. Zmíním se i o alternativách, ale tohle je vyzkoušené.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=173



PHP (4) - Základy syntaxe
V minulém díle našeho seriálu jsme si PHP nainstalovali a nastavili. Dnes se dostaneme v našem povídání o tomto skriptovacím jazyku k základům syntaxe. Uvidíme, jak je kód PHP členěn, jak se v něm trochu vyznat a na co bychom při psaní PHP neměli zapomínat. Jak vůbec server pozná, že má se souborem zacházet jako s programem v PHP? V zásadě podle přípony souboru, který po něm požadujeme. Jestliže má soubor příponu php, server nám jej nevrátí přímo jako by šlo o HTML, ale nejprve jej zpracuje. Příponu php (také phtml, php3 a některé další) pozná server jako soubor skriptu prostě proto, že to má nastaveno v konfiguraci (viz minulý díl). My budeme používat při ukládání skriptů příponu php, je to nejčastější. Úplná katastrofa může nastat, když souboru se skriptem php dáme omylem příponu htm nebo html. To jej potom server pošle do prohlížeče bez jakýchkoli úprav a uživatel může vidět zdrojový kód skriptu. To asi není to, co chcete, zejména kdyby skript obsahoval citlivé údaje (třeba, jak se připojit k databázi). Takže, dávejte si na to pozor. Na druhou stranu Vám nic nebrání nazvat si "obyčejné" html soubory tak, aby měly příponu php. Když server zjistí, že v nich není žádný php kód, pošle je prohlížeči tak, jak jsou. A navíc – když do nich později budete chtít nějaký kód přidat, už je nebudete muset přejmenovávat.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=176



PHP (5) - Příkaz Echo; formátování kódu
V PHP se dnes naučíme jeden příkaz a něco formátovacích zvyklostí. V předchozím díle našeho PHP seriálu jsme si ukázali, jak se PHP kód oděluje od HTML kódu, jak se instrukce v PHP oddělují jedna od druhé a jak se píší v kódu komentáře. Dnes se podíváme na jeden příkaz a jeden operátor PHP; ty se raději naučíme rovnou, protože je budeme často používat. Ukážeme si také na formátování výsledného kódu, který se posílá do prohlížeče.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=177



PHP (6) - Typy proměnných
V tomto díle seriálu o jazyce PHP se podíváme na zoubek proměnným. Každý programovací jazyk pracuje s nějakými hodnotami. To, do čeho se tyto hodnoty ukládají, se nazývá proměnné. Každá proměnná má název (někdy se mu říká identifikátor) a hodnotu (někdy se označuje termínem literál). V každém okamžiku je hodnota proměnné v programu jednoznačně daná, během programu se však může měnit. Proměnné se podle toho, co v nich chceme uchovávat za hodnoty, dělí na několik typů.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=178



PHP (7) - Pole
PHP používá samozřejmě i proměnné typu pole. Dnes si ukážeme jak. V PHP je kromě základních datových typů (celá čísla, desetinná čísla, logické hodnoty a řetězce) k dispozici i datový typ pole. To je speciální struktura, která může v jedné proměnné obsahovat sadu hodnot. Hovoříme o tom, že pole má prvky; každý prvek má index nebo klíč a hodnotu. Proměnné typu pole patří k těm věcem v PHP, které jsou v jazyce zpracovány opravdu dobře a znalost polí Vám pravděpodobně umožní napsat kód, který by bez nich byl delší, nebo pomalejší, nebo méně přehledný.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=179



PHP (8) - Výrazy, konstanty, inkrementace
Jazyk PHP je orientován na výrazy. Dnes si v našem seriálu ukážeme co výrazy jsou a jak nám při programování budou pomocí. Zmíníme se rovněž o konstantách a inkrementaci. Výrazem je v PHP zhruba řečeno "všechno, co má nějakou hodnotu". Tak například v díle o proměnných jsme uvedli, že proměnná má hodnotu; je to tedy výraz. Způsobu, jak zajistit že proměnná bude mít svou hodnotu říkáme přiřazení. Pro osvěžení uveďme několik přiřazení.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=180



PHP (9) - Přetypování proměnných
Přetypování proměnných v PHP - požehnání nebo prokletí? V našem seriálu jsme již uvedli, že PHP nevyžaduje definici proměnné před jejím použitím. Typ proměnné je v zásadě určen tím, co do ní vložíme. Co když ale výsledkem výrazu bude v PHP něco, co má jiný datový typ? Například, co se stane, když budeme dělit dvě celá čísla? Odpověď je - PHP se pokusí provést tzv. přetypování. Přetypování je změna typu proměnné během provádění programu. Připomeňme ještě na úvod, že proměnné v PHP mohou být čtyř základních typů: Integer, Float, Boolean a String. S přetypováním může být legrace. Především - přetypovat proměnnou můžeme sami. Slouží k tomu příkaz settype, který nenávratně změní typ proměnné na jiný. Další důležitá informace je ta, že můžeme kdykoli zjistit typ proměnné pomocí funkce gettype.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=181



PHP (10) - Logické výrazy a operátory
Logické výrazy a operátory v PHP. Logické operátory se v PHP víceméně neliší od stejných operátorů v jiných programovacích jazycích, ale to neznamená, že je v našem tutoriálu vynecháme. Pojďme se tedy podívat, jak se používají. Pokud logické výrazy chronicky znáte z jiných programovacích jazyků, možná můžete tento díl přeskočit. Již jsme si uvedli, že PHP má datový typ boolean reprezentovaný hodnotami TRUE a FALSE. Má také operátory, které Vám umožní s nimi pracovat. Především bychom si měli ale říci, že pro logické operace se nedoporučuje používat klasické operátory "+", "-", "*" a "/". Když to uděláme, neskončí to chybou, protože PHP provede přetypování. Nicméně, chování programu bude většinou zvláštní. Dokázali byste si například tipnout, co vrátí následující kód?

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=183



PHP (11) - Operátory porovnání; priorita operátorů
V dnešním díle našeho Mega-PHP seriálu se podíváme na zbytek operátorů, o kterých ještě nebyla řeč. Zmíním se i o prioritě operátorů. Většinu operátorů, které budete při práci s PHP potřebovat, jsme v tomto seriálu již probrali. Podívejme se teď na zbytek těch, které by se nám při práci s PHP mohly hodit. Zatím jsme žili s PHP ve světě, v němž nebyla řeč o chybách. Chyby se ale v programování vyskytují a bude jim později věnován celý jeden článek seriálu. Nyní si uveďme, že PHP umí použít operátor zavináče před výrazem, což způsobí, že případná chyba při vyhodnocování tohoto výrazu bude neokázale ignorována.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=188



PHP (12) - Podmínky
PHP má samozřejmě příkazy pro řízení toku programu. Dnes se podíváme na podmínky. Tok programu, tedy i tok skriptu v PHP jen zřídkakdy probíhá od začátku do konce po jedné linii. Většinou chcete reagovat na okolní podmínky. K tomu slouží v PHP, stejně jako snad ve všech ostatních exisujících programovacích jazycích podmínky. Podmínky fungují v tom nejjednodušším případě tak, že nejprve je vyhodnocen určitý výraz. Je-li výraz pravdivý, provede se příkaz. PHP má pro podmínku klíčové slovo if.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=192



PHP (13) - Příkazy cyklu
Příkazy cyklů jsou v každém programovacím jazyce jedním z nejdůležitějších prvků. Ve většině kódů najdeme příklady činností, které se opakují. Dobrým příkladem může být třeba tvorba tabulek, tam se opakují tagy <TR> a <TD> pro každý řádek, respektive buňku. V PHP rozeznáváme podle toho, jak jsou cykly řízeny celkem tři jejich typy a dnes bude řeč o prvních dvou. Počínaje tímto dílem našeho seriálu už si budeme uvádět trochu složitělší příklady. Základy syntaxe jsme již převážně prošli, uvidíme, jak můžeme jednotlivé poznatky pospojovat do kódu, který již "něco umí". Takže, smyčky například budou řešit následující zadání: Sestavit tabulku, která vypíše čísla od 1 do 10 a jejich druhé mocniny.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=199



PHP (14) - Cyklus for
V minulém díle našeho seriálu jsme se zaměřili na smyčky s podmínkou. Dnes uvidíme, jak funguje smyčka s parametrem. Narozdíl od smyčky s podmínku, kde není předem jisté kolikrát se daná smyčka bude opakovat, má smyčka s parametrem jinou filozofii. Většinou (ne však vždy) má takzvaný parametr smyčky, který určuje počet opakování celého cyklu. Pokud si ještě vzpomínáte na minulý díl, řešili jsme otázku jak vypsat tabulku čísel a jejich druhých mocnin. Smyčku s parametrem bychm použili následujícím způsobem:

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=204



PHP (15) - Funkce
Jako v každém programovacím jazyce, i v PHP mají nezastupitelnou úlohu funkce. Aby nedošlo k matení pojmů, uveďme hned, že většina jazyků rozlišuje mez procedurami a funkcemi - a to tak, že zatímco procedura vykonává nějakou činnost, funkce navíc vrací hodnotu. v PHP existuje obojí, ale obojí se (možná trochu nešťastně) definuje klíčovým slovem function. Podívejme se tedy nejprve na procedury. Procedura je jednoduše řečeno kus kódu, který se může volat samostatně. Většinou se do procedury umisťují ty části kódu, které se v programu opakují nebo se procedury používají pro větší přehlednost. Například, jak nám ukázal Pavel Kácha v seriálu o HTML, stránka by měla mít hlavičku. Když budete psát PHP skript vytvářející stránku, možná si budete chtít rutinu pro vytvoření hlavičky uložit do samostatné procedury. Mohlo by to vypadat třeba takto:

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=205



PHP (16) - Vyrobme si kalendář
Dost bylo teorie. Pokud jste sledovali úvodní díly našeho PHP seriálu, pravděpodobně jste se těšili na nějaké příklady z praxe. Tady jeden bude - cílem je sestavit PHP skript, který pro daný měsíc. To může mít v reálu celou řadu solidních uplatnění, například na domovské stránce naší komunitní WiFi sítě se používá podobná věc pro zobrazní naplánováných akcí. Celkem dobrý zvyk je každý větší projekt si nejdřív naplánovat; takže to pro účely našeho seriálu pojďme za větší projekt považovat a...

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=206



PHP (17) - Dokončujeme kalendář
Připomeňme jen, že v minulém dílu jsme začali sestavovat kalendář. Už jsme vyřešili jak zjistit počet dnů v měsíci a rovněž jak stanovit, který den v týdnu připadne na prvního. Dnes nás čeká napsat kód na zjištění počtu sloupců, kód na sestavení jednotlivých buněk a musíme to celé nějak dostat dohromady.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=212



PHP (18) - Funkce pro práci s poli
O polích jsme již mluvili v sedmém dílu našeho seriálu. Podívejme se dnes na některé funkce, které pro práci s poli téměř určitě využijeme. Zejména to budou věci týkající se práce s polem jako celkem. Především, jak již bylo naťuknuto, obsah pole se dá přehledně vypsat do prohlížeče, což oceníte zejména při ladění skriptů obsahujících nějaké to pole. Pokud budeme mít následující pole, můžeme jej vypsat pomocí funkce print_r (ta funguje i s vícerozměrnými poli):

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=217



PHP (19) - Objekty
PHP umí pracovat s objekty. Podívejme se jak. Původně jsem si pohrával s myšlenkou objektově orientované programování do tohoto seriálu vůbec nezařadit. Nakonec mi to nedalo, takže následující řádky budou pokus shrnout základy OOP (což je zkratka pro objektově orientované programování) a převést příklad s kalednářem, který jsme již dříve v tomto seriálu použili do "objektové" podoby. Pokud jste pomocí objektů nikdy neprogramovali, nemyslím si, že PHP je tou nejlepší volbou do začátku, ale jeho znalost Vás určitě obohatí. Myšlenka objektového programování je prostá. Zatímco procedurální programování používá při vykonávání výpočetních úloh proměnné a funkce, objektové programování používá zvláštní struktury nazvané objekty. Objekt obsahuje jak data (například proměnné) tak i popis způsobů, jak s nimi manipulovat (členské metody). Díky tomu může obecně řečeno objektové programování řešit některé věci pružněji než procedurální. Hlavní výhodou objektů je fakt, že umožňují popisovat věci tak, jak fungují v běžném životě. Například mobilní telefon má určité vlastnosti (barvu, typ, výdrž baterie apod.), ale rovněž určité věci umí (tak třeba bychom ho mohli popsat metodami VytocCislo, PrijmiHovor, ZobrazSeznam a podobně). V objektově orientovaných jazycích hovoříme o tom, že objekty mají stav ("co to je") a chování ("co to umí"). Objekty se v OOP musejí nejprve nadefinovat. K definici objektu slouží takzvané třídy. Třída je něco jako šablona nebo prototyp, na jehož základě se budou objekty tvořit; v PHP se třída definuje pomocí klíčového slova class. Protože jsem slíbil, že upravím příklad z kalednářem z našeho seriálu, vytvoříme třídu, která se bude jmenovat kalendar:

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=229



PHP (20) - Objekty podruhé
V minulém díle našeho seriálu jsme vytvořili objektový kalendář. A slíbili jsme si, že dnes bude řeč o dědičnosti a nebezpečí spojených s objekty v PHP. Podívejme se tedy na tyto dva aspekty objektově orientovaného programování v PHP.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=234


_________________
SilverStone SST CS01 | Corsair SF600 600W SFX | ASRock X99E-ITX/ac | Intel Xeon E5-2683 v4 (16 Cores / 32 Threads) & Noctua NH-U9DX i4 | Kingston HyperX Savage 32 GB DDR4 2400 MHz | PNY NVIDIA Quadro K1200 DP 4 GB DDR5 | Intel SSD 750 1.2 TB NVMe & Intel SSD 730 240 GB SATA & Seagate BackUp Plus Portable 12 TB USB | 31.5" 4K LCD EIZO FlexScan EV3237 & 2 x 24" LCD EIZO FlexScan EV2451 | Ergotron LX Wall Mount Keyboard Arm | Logitech Craft | Logitech Wireless G700s | Harman Kardon Nova | Microsoft Windows 7 Ultimate | APC Back-UPS ES 700 | Lenovo ThinkPad X250 - Intel Core i7 5600U, 8 GB DDR3 1600 MHz, Intel HD Graphics 5500, SanDisk SSD 512 GB, 12.5 FHD LED IPS, WWAN 3G 4G LTE, Microsoft Windows 7 Ultimate | Nintendo Classic Mini | BlackBerry Passport 96 GB
Offline

Prevádzkovateľ fóra
Prevádzkovateľ fóra
PHP tutorial

Registrovaný: 01.05.05
Príspevky: 12424
Témy: 1447 | 1447
Bydlisko: Bratislava
Vek: 32
Napísal autor témyOffline : 13.05.2007 2:35 | PHP tutorial

PHP (21) - Vkládání souborů
PHP umožňuje mít jeden web v několika zdrojových souborech. V tomto díle seriálu se podíváme, jak tyto soubory skládat dohromady. Často bývá potřeba rozdělit jeden web na několik souvisejících souborů. Respektive to bývá potřeba skoro vždycky. Dnes se podíváme, jak PHP vkládání souboru řeší a jak to použít v praxi. PHP, jak jsme již v tomto seriálu uvedli, je jazyk interpretovaný, nikoliv kompilovaný. Při provádění skriptu lze do sebe celkem bezbolestně vkládat několik zdrojových souborů. Když budeme chtít například stvořit web se sloupcovou úpravou, možná budeme chtít mít každý sloupec v samostatném souboru php. Taková věc je někdy životní nutností - kvůli orientaci.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=252



PHP (22) - Regulární výrazy
PHP obsahuje nástroje pro práci s regulárními výrazy. Ukažme si, jak tyto funkce použít v praktickém programování. Pokud jste na PHP přešli z ASP (jako kdysi já) pravděodobně Vám regulární výrazy nic neříkají. A přitom jsou tak zábavné. Podívejme se, jak celá ta věc funguje. Název "výrazy" je trochu matoucí. V díle seriálu o výrazech jsme prohlásili, že výraz je cokoli, co má hodnotu. Regulární výrazy jsou naproti tomu jen vžitým pojmenováním mechanismu, který nám umožňuje pracovat s řetězci a maskami. Nejlepší bude opustit šedivou teorii a vrhnout se hned na nějaké příklady. Mějme například masku "Petr". Této masce vyhoví řetězce "Petr je borec", "Je doma Petr?" i "Honza, Petr a Pavel", protože všechny obsahují slovo Petr. Výraz "Franta je taky borec" pochopitelně masce nevyhoví, neb slovo Petr neobsahuje. V PHP přesně na tohle testování existuje funkce ereg, která vrací TRUE nebo FALSE pro případy, kdy řetězec vyhoví nebo nevyhoví masce:

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=257



PHP (23) - Neztraťte se ve funkcích
Funkcí v PHP je nepřeberné množství. Dnes si letmo shrneme, co všechno tento jazyk vlastně umí a co z toho se vyplatí vědět z hlavy. PHP je jazyk vybavený mnoha funkcemi. Když se s ním setkal poprvé, trochu mě to odradilo. Dnešní díl seriálu má za cíl čtenáře uklidnit. Není totož nutné všechno si pamatovat, ale je dobré alespoň vědět, že nějaké možnosti existují. I profesionál pracující s PHP běžně využívá jen asi 10% existujících prvků tohoto mocného programovacího nástroje. Základní okruhy funkcí - Již jsme se podívali na převážnou většinu toho, co budete při práci s PHP potřebovat neustále. Jsou to základní příkazy a funkce. Čistě pro osvěžení - byla řeč o následujících prvcích PHP: Echo, operátory, výrazy, pole, příkazy pro řízení toku a některé příkazy pro formátování data a času. Shrňme si teď určité okruhy funkcí v PHP, které se vyplatí při vážné práci znát, nejlépe z hlavy. To samozřejmě neznamená, že se je musíte hned naučit. Spíš jsou to věci, které pravděpodobně budete potřebovat opakovaně.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=264



PHP (24) - Pracujeme s formuláři
PHP umí zpracovat data z formulářů. Je to často používané a jednoduché, takže se to pojďme naučit. Internet je interaktivní záležitost. To znamená, že uživatel může nějaká data nejen od serveru požadovat, ale také je na server může poslat. K tomu slouží v HTML formuláře - a PHP je potom na straně serveru umí zpracovat. Formulářům bude zanedlouho věnován díl sesterského seriálu věnujícímu se HTML obecně, takže k teorii jen stručně. Klasický formulář obsahuje nějaké prvky pro uživatelský vstup (třebas textová pole) a nějaké prvky pro jeho odeslání. Hodně jednoduchý formulář by tedy mohl vypadat nějak takto:

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=269



PHP (25) - Formuláře - nikomu nevěřte
Při zpracování dat z formulářů musíme být opatrní - a data ověřovat. Uživatelé se totiž dříve nebo později pokusí podstrčit nám neplatná data. e hezké, že umíme zpracovávat data pomocí formulářů - ale je tu ten lidský prvek. Data z formulářů nepocházejí od počítačů, ale od lidí. Protože v reálné aplikaci na tom většinou záleží, bude potřeba data ověřovat. E-mailové adresy, telefonní čísla, webové adresy a spousta dalších věcí se dají alespoň primitivně ověřit. Navíc, někdy může formulář být terčem útoku - a nedostatečné ověření může způsobit "díru" do naší aplikace.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=270



PHP (26) - Formuláře na sto způsobů
Ukažme si, jak v PHP zpracovávat takové prvky formulářů, jako jsou přepínače, zaškrtávací políčka nebo pole se seznamem. Zatím jsme tak nějak předpokládali, že naše formuláře budou obsahovat textová pole. Většina z nich je skutečně má. Ale pojďme se podívat, jak v PHP zacházet s formuláři, které mají zaškrtávací políčka, přepínače nebo pole se seznamem. Také si poněkud vylepšíme zadávání atributu action v tagu <FORM> při definici formuláře. Ukázky, které jsme zatím předvedli měly v atributu action tagu <form> v definici formuláře cestu ke zpracovávajícímu skriptu zadanou "natvrdo". To bude dobře fungovat v učebnicích, ale ne v reálném světě. Ve skutečnosti totiž poměrně často nastává situace, kdy při práci potřebujeme skript přejmenovat nebo přesunout, a tím pádem bychom museli vždy atribut action přepsat tak, aby odrážel nové umístění skriptu. Při čemž lehce může dojít k chybě. (Úplný horor nastane při větší změně webu, například při přesouvání adresářů). Aby se to nestalo, povězme si rovnou, že PHP umožňuje přístup k celé řadě tzv. předdefinovaných proměnných. O polích $_REQUEST, $_GET a $_POST jsme již mluvili, ale existují i jiná. Třeba pole $_SERVER, které webový server vytváří, aby Vám poskytl nějaké informace o sobě a prostředí. A právě jedním z užitečných prvků tohoto pole je prvek $_SERVER["PHP_SELF"], který vrací cestu a aktuálnímu PHP skriptu relativně ke kořenové složce webu (ne systému (!!!)).

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=274



PHP (27) - Příklady na formuláře
Pojďme se podívat na několik praktických příkladů, jak využít formuláře a PHP. Dnes si ukážeme několik praktických příkladů, jak využít formuláře v PHP. Podíváme se na to, jak si můžeme pomoci cizí prací a jak si ulehčit život při vyhledávání nápovědy k jazyku PHP. Následující věc se až tak netýká samotného PHP jako formulářů obecně - pokud víte jak formuláře fungují, můžete si sestavit formulář, který bude zpracovávat někdo jiný. Tak například, pokud se dobře zadíváte na titulní stránku Linuxsoftu, zjistíte, že obsahuje několik formulářů - formulář pro přihlášení uživatele, formulář pro vyhledávání ve článcích, vyhledávání software a podobně. Když si necháte zobrazit zdrojový kód titulní stránky Linuxsoftu v prohlížeči, najdete tam například následující formulář:

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=292



PHP (28) - Chybovati je lidské
Chybovat je lidské. A taky to dobře jde počítačům. Podívejme se, jak to zvládá PHP a jak ho to odnaučit. Pozn.: Chybovat je opravdu lidské. Minule jsem slíbil v závěru článku, že se budeme příště zabývat prací se soubory. Takže, moc se omlouvám, bude to až v dalším díle. Úplně mi vypadl tento díl seriálu z hlavy ;-) Můrou každého programátora jsou chyby v jeho programech. Nemyslím si, že by se daly napsat programy bez chyb. Ale správným přístupem k problému se nám může podařit chyby minimalizovat. Podívejme se, jak na to můžeme jít v PHP. V programech se běžně vyskytuje pět druhů chyb. To se týká i PHP. Zkusme si je rozebrat jeden typ za druhým, ukázat si příklady a dát si nějaké návody, jak se takovým chybám buďto vyhnout, nebo je alespoň utajit před uživateli.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=296



PHP (29) - Soubory a adresáře
PHP umí pracovat se soubory operačního systému. Zjistěme, k čemu to může být dobré a jak toho využít. Potřeba pracovat přímo s jednotlivými soubory operačního systému není v dnešní době až tak palčivá. Mnoho informací lze totiž ukládat v databázích, což může být jak rychlejší, tak i bezpečnější než používání souborů. Přesto se ale příkazy PHP pro práci se soubory zabývat budeme - jednak to je jednoduché a jednak Vám to může v některých případech posloužit lépe než co jiného. Především si osvětleme funkci, která umí vkládat soubory do stránky. Není to funkce include, o které jsme již v našem seriálu mluvili. Funkce include (a require, rovněž i require_once) vkládají soubory php a bývá v nich téměř vždy zdrojový kód php. Mám na mysli funkci, která "tupě" otevře soubor a "vypustí" jej do výstupního proudu. V PHP taková funkce existuje a jmenute se readfile(). Takže, máme-li na serveru textový soubor 29_text.txt, můžeme napsat:

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=297



PHP (30) - Počitadlo pomocí souborů
Dnes se podívame na to, jak umí PHP soubory na serveru přímo vytvářet. S praktickou ukázkou počitadla přístupů. PHP umí soubory nejen číst a vkládat do skriptů, ale rovněž vytvářet. To může být výhodné, pokud potřebujeme uložit nějaké informace na straně serveru nebo pokud vytváříme aplikaci, která ke své činnosti potřebuje zapisovat do souborového systému. Pro vytváření a pohyb v souborech slouží v PHP sada příkazů. Příkaz fopen soubor otevře, fread z něj přečte data, fwrite do něj data zapíše a fclose jej zavře. Funkce file_exists zjistí, zda daný soubor existuje. Tady by byla všechna další teorie nudná, takže si pojďme vytvořit něco praktického. Součástí našeho webu může být malý textový soubor, který bude obsahovat údaj o počtu shlédnutí naší stránky - takové primitivní počítadlo.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=303



PHP (31) - Upload a download souborů
Dnes si ukážeme, jak s pomocí PHP dostat soubor na server a naopak jak soubory ze serveru stahovat. Úvod je trochu nadnesený. Rychle zjistíte, že nahrávání souboru na server ani jeho stahování není záležitostí samotného PHP, jako spíše využití některých možností, které nám nabízí HTML. Líbilo se mi ale zařadit tuto látku do seriálu o PHP, protože často to v takových seriálech chybí a museli bychom to hledat někde jinde. Začneme stahováním souborů, je to jednodušší. Prohlížeče mohou rozumět různým typům souborů. Tak například jestliže klepnete na odkaz vedoucí na stránku html, pokusí se ji prohlížeč najít a zobrazit. Zatímco třeba klepnutí na odkaz vedoucí k souboru zip nejspíš povede k jeho stažení. Problém může nastat v případě, kdy chceme prohlížeč přemluvit, aby stáhnul jako soubor něco, co by normálně zobrazil. Například, máme na serveru soubor 31_test.html. Jestliže jste kliknuli na odkaz, prohlížeč Vám ho téměř jistě zobrazil.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=310



PHP (32) - Příklad na BLOG
Dnes ukončíme část seriálu, která se věnuje zacházení se soubory, a dokončíme ji příkladem toho, jak by se v PHP dal napsat BLOG. Weblog neboli blog je, zdá se, fenoménem poslední doby. Zatímco před pár lety chtěl každý mít svoje osobní stránky, dneska chce každý člověk šmrnclý internetem mít svůj internetový deníček. Nejsem tomu osobně nijak nakloněn, ale dá se to použít jako dobrý příklad na PHP a soubory, takže s chutí do toho. Pro účely našeho příkladu budeme předpokládat, že každý den nahrajeme do určité složky na webovém serveru textový soubor s názvem ve formátu yyyymmdd.txt. Úkolem naší aplikace bude tyto soubory seřadit a vypsat nějak pěkně do prohlížeče. Aby toho nebylo málo, bude možné stáhnout si celý obsah blogu jako jeden soubor. Přenos souborů na server nebudeme řešit. Probírali jsme to v minulém díle. Nicméně, pro testovací účely jsem připravil několik souborů v mojí složce na serveru, takže se můžete pokochat (zčásti) pravdivými útržky z mého života v posledních několika málo dnech. (Připravit alespoň trochu smysluplné texty byla pro mě nejnáročnější část celého článku, takže to tak berte. Samozřejmě by soubory mohly obsahovat cokoli;-)) Vlastní skript bude řešit několik věcí. Zaprvé, projdeme si složku a vypíšeme z ní soubory. Pod každým souborem dole bude ještě zobrazeno datum vypočítané z názvu souboru. Celé to nějak hezky oddělíme.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=321



PHP (33) - HTTP hlavičky
PHP a HTTP protokol - jelikož PHP slouží převážně k výrobě internetových stránek, není vůbec špatné vědět, jak funguje jejich přenos a jaké triky nám jazyk nabízí v této oblasti. Aby se ve světě internetu udržel nějaký pořádek, musí existovat určitá pravidla hry. Tak například webové servery musejí "rozumět" tomu, na co se jich ptáme. Aby to dovedly, existuje protokol, který se jmenuje HTTP. Každý prohlížeč musí umět sestavit takzvaný http požadavek a musí být schopen porozuměnt http odpovědi. (Každý server zase musí rozumět požadavku a musí být schopen sestavit podle něj odpověď.) V praxi to velice zhruba řečeno funguje tak, že jak požadavky, tak odpovědi mají svůj formát a ten by se měl ctít a dodržovat. Požadavek se skládá mimo jiné z hlaviček. Ty mohou obsahovat některé důležité věci o tazateli (tedy prohlížeči) nebo o jeho prostředí. PHP umí zjistit, jaké hlavičky byly v požadavku, a umí je zobrazit.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=325



PHP (34) - Úvod do databází
V seriálu o PHP se dostáváme k databázím. Dnes to bude lehký úvod do teorie. PHP by určitě nebylo tak rozšířené, kdyby neumělo pracovat s databázemi, zvláště pak s MySQL. Databáze jsou téma velmi rozsáhlé a už to vydalo na mnoho seriálů. My se soustředíme na to, co nám pomůže vybudovat kvalitní PHP-databázový web. Pokud s databázemi aktivně pracujete, budete pravděpodobně schopni tento článek vynechat, pokud ne, čtěte pozorně dál. Potřeba databází je velmi stará a již v době počítačového pravěku se na sálových počítačích s databázemi pracovalo. Kdybych se pokusil o chabou definici, je databáze cokoli, co obsahuje data. Data neboli údaje jsou v databázích nejen shromážděna, ale obvykle pod pojmem "databáze" chápeme rovněž sadu nástrojů, které nám pomohou s daty pracovat - přidávat je, mazat, upravovat, seskupovat, hledat a podobně. Pozn.: Mezi "daty" a "informacemi" ve skutečnosti je drobný významový odstín. Data jsou údaje samy o sobě (plat=10000,- Kč), informace zahrnují i postoje k datům ("beru málo"). Existují specializované aplikace zabávající se významem zjišťovaných dat. Těmi se ale v našem seriálu zabývat nebudeme.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=328



PHP (35) - Uložení dat v databázi
Objasněme si, jak jsou data v databázi uložena, jaké máme typy sloupců a jak se označují nezadané hodnoty. Abychom mohli nějak účinně pracovat s databázemi, představme si nyní, jak jsou data v těchto databázích uložena. Data jsou v databázích uložena v celcích, kterým se říká tabulky. Mějme například tabulku autorů, kteří přispívají na portál Linuxsoftu. Pakliže jste někdy pracovali například s OpenOffice, můžete si to představit jako list aplikace OOCalc. Naše tabulka má tři sloupce a nějaký počet řádků (taky tři, v našem případě). Každý řádek v tabulce obsahuje určitou skupinu dat, tedy například údaje o jedné osobě. Když budeme přidávat řádky, znamená to, že měníme data v tabulce, budeme-li přidávat sloupce, znamená to, že měníme strukturu tabulky.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=329



PHP (36) - Připojujeme se k MySQL
Dnes nastane slavný den, kdy se v našem seriálu poprvé připojíme k MySQL databázi pomocí PHP. Pakliže jste četli minulé díly našeho seriálu, víte, že MySQL je systémová databáze a že tudíž běží jako serverový proces. Proto musí každý, kdo se chce k MySQL připojit, znát tyto přihlašovací informace: Název hostitele - MySQL pochopitelně běží na nějakém stroji. Název hostitele se může zadávat jménem (třeba mysql.nekde.cz) nebo IP adresou. Pokud budete provozovat MySQL server doma, můžete většinou použít localhost či 127.0.0.1. Pokud se budete připojovat k MySQL u providera, název hostitele Vám sdělí. Pozn.: Server, na němž běží databáze nemusí být nutně týž, na němž běží webový (http) server. Port - MySQL naslouchá standardně na portu 3306, pokud není při konfiguraci určeno jinak. Pravděpodobně můžete port vynechat, 3306 je doplněno automaticky. Název databáze - Zde by mohlo dojít k určitému matení pojmů: Na databázovém serveru MySQL existuje většinou několik vzájemně nesouvisejících databází. Každá databáze obsahuje žádnou nebo více tabulek a každá může mít vlastní nastavení práv. V praxi to většinou bývá tak, že součástí hostingových služeb je možnost používat jednu databázi. V ní můžete mít teoreticky nomezený počet tabulek a ostatní uživatelé serveru nemají k vaší databázi přístup. Vy zase nemáte přístup k jejich databázím. Uživatelské jméno - Znalci prominou, ale je potřeba zdůraznit, že uživatelské jméno k databázovému serveru nijak nesouvisí s přihlašovacím jménem k serveru. Ve skutečnosti většinou nebudete mít na serveru, na němž databáze poběží, zřízen systémový účet. Uživatelské jméno nejspíš dostanete od správce databáze. Heslo - Asi i heslo dostanete od správce databáze. Většinou bude splňovat základní bezpečnostní pravidla, tzn. bude dostatečně dlouhé a bude se skládat z písmen, číslic, případně dalších znaků.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=336



PHP (37) - Tvorba tabulek v MySQL
Databáze se skládají z tabulek a ty se musejí vytvořit - třeba v PHP. Jak jsme si již ukázali, skládají se databáze z tabulek a tabulky ze řádků a sloupců. Předtím, než můžete nějakou tabulku použít, musíte ji definovat. K tomu slouží určitá podmnožina příkazů jazyka pro práci s databází. SQL, neboli strukturovaný dotazovací jazyk je jazyk, kterému rozumí databábáze.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=337



PHP (38) - Dolujeme data z MySQL
Jak vybrat data z MySQL a hotová aplikace na vyhledávání obcí dle PSČ. Jádrem každé databázové aplikace je čtení dat z databáze. My si dnes ukážeme, jak číst data z MySQL pomocí PHP. A protože suché teorie je v tomto seriálu až dost, bude to rovnou hotová aplikace na vyhledávání obce pomocí PSČ. SQL a výběrové dotazy - V MySQL, ostatně jako v každé jiné databázi obsahující jazyk SQL se data z databáze vybírají pomocí příkazu SELECT. Je to příkaz nesmírně mocný.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=344



PHP (39) - Zobrazujeme a stránkujeme data
Vybrat data z MySQL už umíme. Jak je ale hezky prezentovat? V minulém dílu našeho seriálu jsme se zabývali otázkou výběru dat z MySQL pomocí příkazu SELECT. Umět data správně vybrat není ale to jediné - my je musíme uživateli rovněž v nějaké čtivé podobě naservírovat. Dnes si ukážeme, jak na to. Zkuste na chvíli zavzpomínat na předchozí díl našeho seriálu. Tam jsme si pořídili databázi všech obcí a jejich PSČ v České republice. Dejme tomu, že budeme chtít všechny obce a jejich PSČ nějak vypsat. Asi první, co Vás napadne, bude:

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=345



PHP (40) - PHP a vkládání záznamů do databází
Z databází pochopitelně budeme data jednak vybírat, a jednak je do ní musíme nějak dostat. Dnes si ukážeme, jak vkládat data do MySQL. A vytvoříme si knihu hostů. V MySQL slouží ke vkládání do tabulky příkaz INSERT. Jeho typická syntaxe je: INSERT INTO [název tabulky] (sloupec, ...) VALUES (hodnota, ...) To platí v případě, že data do tabulky vkládáme z kódu a přidá to jeden řádek. Data ovšem můžeme vkládat rovněž z jiné tabulky. Pak je syntaxe následující: INSERT INTO [název tabulky] (sloupec, ...) SELECT ... a dodejme, že tato syntaxe může vložit obecně nula až mnoho řádků. Tabulka, do které vkládáme, musí v databázi již existovat. Pokud by neexistovala, měli bychom ji nejprve vytvořit příkazem CREATE TABLE. Příkaz INSERT patří mezi tzv. manipulační příkazy jazyka SQL. To znamená, že po jeho použití se data v databázi mohou změnit. Což se po SELECT nikdy nestane, SELECT je tedy naproti tomu výběrový příkaz.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=357


_________________
SilverStone SST CS01 | Corsair SF600 600W SFX | ASRock X99E-ITX/ac | Intel Xeon E5-2683 v4 (16 Cores / 32 Threads) & Noctua NH-U9DX i4 | Kingston HyperX Savage 32 GB DDR4 2400 MHz | PNY NVIDIA Quadro K1200 DP 4 GB DDR5 | Intel SSD 750 1.2 TB NVMe & Intel SSD 730 240 GB SATA & Seagate BackUp Plus Portable 12 TB USB | 31.5" 4K LCD EIZO FlexScan EV3237 & 2 x 24" LCD EIZO FlexScan EV2451 | Ergotron LX Wall Mount Keyboard Arm | Logitech Craft | Logitech Wireless G700s | Harman Kardon Nova | Microsoft Windows 7 Ultimate | APC Back-UPS ES 700 | Lenovo ThinkPad X250 - Intel Core i7 5600U, 8 GB DDR3 1600 MHz, Intel HD Graphics 5500, SanDisk SSD 512 GB, 12.5 FHD LED IPS, WWAN 3G 4G LTE, Microsoft Windows 7 Ultimate | Nintendo Classic Mini | BlackBerry Passport 96 GB
Offline

Prevádzkovateľ fóra
Prevádzkovateľ fóra
PHP tutorial

Registrovaný: 01.05.05
Príspevky: 12424
Témy: 1447 | 1447
Bydlisko: Bratislava
Vek: 32
Napísal autor témyOffline : 13.05.2007 2:54 | PHP tutorial

PHP (41) - Měníme data v databázích
Změna je život! Platí to i pro data v databázích a my se dnes naučíme jak je měnit. Z databáze již umíme záznamy vybírat a umíme je do ní vkládat. Další úkon, který nás čeká je umět data upravit neboli aktualizovat. V SQL se k aktualizaci řádku nebo řádků v databázi používá příkaz UPDATE. UPDATE narozdíl od INSERT nevkládá do databáze žádné řádky, ale upravuje existující data. To znamená, že provedete-li na tabulkce příkaz UPDATE, počet řádků v této tabulce se nezmění, ale mohou se změnit údaje v jednotlivých řádcích. V MySQL je pochopitelně i k příkazu UPDATE rozsáhlá dokumentace. Jeho nejprimitivnější forma pak je: UPDATE tabulka SET sloupec=hodnota [,jiný sloupec=hodnota...] Pokud použijete příkaz tak, jak je uveden výše, bude zaktualizována celá tabulka, to znamená každý její řádek. Nic vám samozřejmě nebrání použít klauzuli WHERE a vybrat jen některé řádky, které se budou aktualizovat. MySQL umí dokonce použít rozšíření LIMIT pro stanovení maximálního počtu řádků, které se mají měnit.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=361



PHP (42) - Odstraňujeme databázová data
Pakliže se Vám data v databázi nelíbí, je tento díl seriálu přesně pro vás. Dozvíte se totiž, jak je mazat. Někdy bývá potřeba data z databáze nemilosrdně odstranit. Pojďme si povědět, jak na tuto destruktivní činnost jít. Ideální je udělat následující zkušenost metodou pokus-omyl, protože potom si to zapamatujete. Data k odstranění budou SKUTEČNĚ odstraněna. Takže špatně napsaný odstraňovací dotaz Vám může celou databázi rozhodit. Proto opravdu profesionální databázové aplikace přímé mazání záznamů moc nepoužívají.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=366



PHP (43) - MySQL rychleji a rychleji
Jak zkombinovat kód PHP a MySQL tak, abychom dosáhli co nejrychlejšího zpracování? Proč se zabývat rychlostí provádění PHP a MySQL kódu? Webové i databázové servery bývají povětšinou silně "nadupané" stroje. Takže by se mohlo zdát, že rychlost provádění PHP kódu nebo rychlost, s jakou je databáze schopna vrátit požadované výsledky není až tak kritická otázka (kolega říká, že "železo to utlačí"). Není to samozřejmě úplně tak pravda; webový server možná bude muset obsloužit tisíce požadavků a rozdíl mezi skriptem běžícím vteřinu a skriptem běžícím pět vteřin bude vražedný. Další důvod proč se zabývat již při psaní kódu rychlostí je ten, že si tak osvojíme některé programátorské návyky, a to se vždy hodí. Takže, níže bude seznam věcí, na které bychom měli při psaní kódu z hlediska rychlosti pamatovat. Pozn.: Databázoví virtuosové znají celou řadu dalších triků zvyšujících rychlost. Na toto téma se píší celé knihy, takže si tento článek nijak neklade za cíl probrat všechno. Pokud znáte další věci, podělte se s námi v diskusi.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=368



PHP (44) - MySQL ještě rychleji
Několika způsoby lze PHP + MySQL zrychlit až dramaticky. Dnes si je rozebereme. V minulém díle jsme si ukázali, jak zrychlit práci s PHP a MySQL pomocí rozumně tvořených dotazů, správného využití agregačních funkcí a přenesení výpočtů na databáze. Dnes se podíváme na zbytek "zrychlovacích" triků. Jestliže použijete pro otevření databázového spojení funkci mysql_pconnect namísto mysql_connect, bude vytvořeno (nebo použito již dříve vytvořené) perzistentní spojení. Toto spojení může PHP použít napříč několika skripty, takže můžete ušetřit čas potřebný pro otevírání druhého a dalšího spojení. Pozn.: Tento čas může být poměrně dlouhý, zejména pokud MySQL běží na jiném stroji než PHP. Perzistentní spojení bude fungovat pouze v případě, že bude PHP spuštěno jako modul Apache. Neušetří samozřejmě žádný další čas při provádění skriptu kromě času při opakovaném přihlášení. Ale i to může být někdy dost.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=369



PHP (45) - Jsou data v databázi v bezpečí?
Zafilozofujme trochu na téma bezpečnosti dat aneb trocha paranoi nikdy neuškodí. Dejme tomu, že po přečtení dvou předchozích dílů už máme představu o tom, jak naši aplikaci zrychlit. Je ale obecně uložení dat v databázi bezpečné? Jak uvidíme v dnešním víceméně teoretickém článku, něco málo pro to můžeme udělat. Základní otázky databázové bezpečnosti si rozdělíme na "kdo", "kde" a "co". MySQL má originální mechanismus přidělování práv. Lze určit kdo a odkud se smí k databázi připojit, a pro každou kombinaci uživatele a místa z něhož se připojuje lze nastavit určitá oprávnění, respektive omezení. To byla ta dobrá zpráva. Špatné zprávy jsou, že: Většinou nebudete mít oprávnění nastavovat oprávnění ;-)) protože to bude dělat správce serveru, Většinou nebudete mít oprávnění připojovat se ke své databázi z libovolného místa na internetu. To je rozumné, protože komunikaci mezi Vámi a databází by mohl někdo odposlouchávat. Z hlediska PHP se dělá někdy chyba - poměrně častý způsob uložení přihlašovacích informací (název hostitele, jméno, heslo) je umístit je do souboru, který se bude do výsledného skriptu vkládat pomocí include, resp. require. To samo o sobě není nebezpečné. Co je ale opravdu špatný nápad - ukládat soubory s jinou příponou než php. Jak například víte, že server nepošle soubory s příponou inc přímo do prohlížeče a někdo si nebude moci Vaše přihlašovací údaje přečíst?

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=375



PHP (46) - Importujeme data do databáze
Jak dostat data do MySQL z externích zdrojů, třebas z desktopu? Pomocí PHP! Jelikož byly předchozí dva díly našeho seriálu dost teoretické (pro někoho možná až příliš), ukážeme si dnes na něco, co budete potřebovat při práci s PHP a MySQL téměř určitě. A to bude import dat z cizích zdrojů do MySQL. Mějme například následující situaci: Firma provozuje podnikový informační systém na několika lokálních PC. Součástí systému je i ceník zboží. Firma má rovněž internetový obchod, běžící pod PHP a MySQL. A vtom někoho napadne, že by se ceník na internet dal nahrávat z toho lokálního systému. To je jasná výhoda; při změně cen (sortimentu…) stačí provést příslušné úpravy jen v jedné sadě dat, nemusí se to dělat vícekrát. Jsou to vlastně 3 problémy v jednom: data získat, nějak je zkopírovat na server a nakrmit je do databáze.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=408



PHP (47) - Exportujeme data
Vytáhneme data ... a co dál? MySQL, PHP a export. V předchozím díle jsme rozebírali možnosti importu dat do MySQL databáze. Dnes se podíváme na opačnou úlohu - jak data z MySQL pomocí PHP exportovat. Minule jsme rozebírali příkaz LOAD DATA INFILE. Jeho opakem je rozšíření příkazu SELECT o klauzuli INTO OUTFILE. Jak asi tušíte, má to za následek, že data se z databáze nevrátí ve formě sady záznamů, ale jako soubor.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=414



PHP (48) - Práce s binárními daty (BLOB)
Měla by se binární data ukládat do databáze, nebo ne? A jestliže ano, jak s tím pak pracovat v PHP? Tento díl seriálu jste si vyžádali ve svých e-mailových reakcích na předchozí články. Zaznamenal jsem několik dotazů, jak v PHP a MySQL pracovat s binárními daty. Především, musím se přiznat, že taková řešení moc nepodporuji. Není mnoho pádných důvodů pro ukládání binárních dat do MySQL databází, jestliže tvoříte klasickou webovou aplikaci. Budete-li chtít ukládat do MySQL například sérii obrázků, měli byste vědět, že: to je pomalé. Minimálně pomalejší o databázovou režii, to zabere víc místa. MySQL musí mít uloženy informace nejen o samotném souboru, ale i některá metadata, to většinou znamená celou řadu práce pro programátora navíc.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=420



PHP (49) - Kam kráčíš, MySQL?
Dnes uzavřeme úsek seriálu o PHP, který se trochu specializoval na spolupráci s databází MySQL. Shrňme si dnes poznatky, které se budou týkat PHP a MySQL, abychom toto téma mohli s čistým svědomím opustit. Můžete to pojmout jako shrnutí a zároveň jako malý rozcestníček. Budou tu odkazy na jiné články uveřejněné tady na Linuxsoftu. Pravděpodobně to nejdůležitější co byste si měli zapamatovat je to, že PHP používá pro práci s databází sadu příkazů, které všechny začínají mysql_. Zopakujme si ty podstatné v přehledné tabulce: Pamatovat si alespoň tyto základní příkazy se vyplatí. PHP podporuje celou řadu databází a příkazy pro práci s nimi jsou podobné; pouze místo prefixu mysql_ začínají jinak. To druhé, co byste si měli zapamatovat je, že MySQL, stejně jako všechny ostatní databáze, používá nějaký dialekt jazyka SQL. To znamená, že musíme vědět, jak máme formulovat příkaz předávaný pomocí mysql_query tak, aby mu naše databáze skutečně rozuměla. Jedna rada: Pakliže se rozhodnete pracovat převážně s MySQL, rzhodně stojí za to naučit se dobře dialekt SQL, kterému MySQL rozumí. Pokud naopak budete potřebovat pracovat s více databázemi, používejte manuály a vůbec se za to nestyďte. SQL dialekty bývají totiž velmi podobné a snadno si je budete plést.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=422



PHP (50) - Ověřování uživatelů
Jak pomocí PHP zajistit, aby se uživatel musel před shlédnutím stránky přihlásit? Weby psané pomocí PHP se málokdy skládají z jedné stránky. Většinou jde o sadu stránek, které jsou vzájemně nějak provázané a které zajišťují různé úkoly. S tím souvisí otázka zabezpečení - asi nebudete chtít pouštět uživatele na administrační stránku. Dnes si tedy ukážeme, jak pomocí PHP přihlásit uživatele. Ono to má související problém, a tím je sdílení dat mezi více stránkami. Tomu se budeme postupně věnovat v následujících dílech seriálu. Ale pochopitelně to, zda je uživatel přihlášen je rovněž často potřeba vědět na více stránkách.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=425



PHP (51) - Přenos dat mezi stránkami
Mějme dva PHP skripty. Jak sdílet data mezi nimi? Budete to potřebovat! V předchozím díle seriálu jsme si ukázali, že není až takový problém pomocí PHP vyžádat po uživateli ověřující informace. Jejich výhoda je ta, že se automaticky posílají na každou další stránku, takže ověření uživatele stačí provést jenom jednou. Často budeme ale podobný mechanismus potřebovat nejen pro přenos přihlašovacích údajů, ale i pro jiné proměnné. Předpokládejme malou aplikaci, do níž se uživatel již přihlásil. Dejme tomu, že uvnitř aplikace budeme potřebovat mezi jednotlivými stránkami zároveň přenášet nějaký identifikátor uživatele, čas přihlášení a třebas počet stránek, které navštívil po svém přihlášení. Pravděpodobně nejjednodušší bude zamontovat tyto informace do URL stránky a neustále je mezi sebou posílat. Asi takto:

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=430



PHP (52) - Cookies
Mohou nám cookies usnadnit práci s PHP a webem? Zjistěme to! Minule jsme sdíleli informace mezi stránkami pomocí parametrů v odkazech. Dnes se podíváme na to, jak lze pro obdobnou činnost využít cookies. Cookies představují mechanismus pro ukládání informací na počítači klienta. Tedy tam, kde spouštíme prohlížeč. Cookies (všimněte si, že se to do češtiny nijak nepřekládá, přestože pokusy tu byly) fungují na velice jednoduchém principu: Pomocí PHP vysvětlíme serveru, že by s nějakou stánkou (tedy odpovědí) měl odeslat do prohlížeče rovněž jednu nebo více cookies, Cookies (které obsahují název a hodnotu) se pošlou prohlížeči spolu s požadovanou stránkou (a to v hlavičce), Prohlížeč pochopí, že by měl cookies nějak zpracovat a "zapamatuje" si jejich název a hodnotu, Když se pomtom prohlížeč na stejnou stránku (resp. stejný server) vrátí, bude automaticky posílat cookies.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=436



PHP (53) - Sessions
Dá se použít něco jiného než cookies? Ano, sessions. Dnes se v našem seriálu podíváme, jak na to v PHP. Pokud jste dávali pozor při sledování minulého dílu našeho seriálu, pravděpodobně jste zjistili, že cookies jsou relativně složité. Server je musí vygenerovat a poslat prohlížeči, který je následně posílá zase zpět na server. Nedalo by se něco takového dělat přímo na serveru, bez odesílání dat sem a tam? Ano, to by se dalo. Mechanismus, který takto funguje, nazýváme sessions. Myšlenka sessions není nová a PHP rozhodně není první jazyk, který sessions podporoval. Ve skutečnosti jsou sessions v PHP podporovány až od verze 4.0. To v současné době už moc nevadí, většina serverů používá "čtyřkové" PHP. Jazyk PHP má práci se sessions docela propracovanou. Jak to celé funguje? Zjednodušeně řečeno je to takto: Jakmile PHP obdrží příkaz k započetí session, zjistí nejprve, zda již session neběží. Pokud ne vytvoří ji, pokud ano, připojí se k ní. PHP přidělí session identifikátor a vyhradí si někde místo pro ukládání tzv. session-proměnných, Od tohoto místa dále si můžete u libovolné proměnné zvolit, že bude součástí session, a server si pak její obsah pamatuje mezi stránkami, Session můžete kdykoli ukončit. Když to neuděláte, zruší se zavřením prohlížeče.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=440



PHP (54) - Dodržování webových standardů
Při psaní v PHP byste měli dodržovat webové standardy. Jak? Uvidíte v dnešním článku. Jelikož je PHP velmi úzce spojeno s tvorbou webu, je při psaní stránek pomocí PHP potřeba myslet na dodržování určitých norem. Pojďme se v dnešním díle našeho seriálu podívat, jak nám PHP může být v tomto ohledu nápomocno a jakých chyb bychom se měli v této souvislosti naopak vyvarovat. Pakliže nejste na internetu úplnými nováčky, pravděpodobně víte, že HTML dokumenty mají svoji strukturu, která je předem daná. Na našem webu se o tom psalo například v seriálu o HTML, ale psalo se o tom samozřejmě i na mnoha jiných místech. Při vývoji aplikace byste měli mít na paměti, že výsledkem PHP skriptu bývají HTML stránky a tyto stránky by měly odpovídat normám. Tak například na webu World Wide Web consortia můžete najít vyčerpávající informace o webových dokumentech, jejich specifikacích a můžete tam rovněž najít HTML validátor, který Vám umožní vaše stránky (nebo skripty) ON-LINE otestovat. Měli byste si zvyknout testovat validitu stránek již během vývoje, zejména pokud se jedná o větší projekty. Je to dobrý zvyk - bez norem by web vůbec nemohl existovat; úplně stačí, že normy okázale ignorují některé prohlížeče.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=443



PHP (55) - Odesílání e-mailů
Pomocí PHP lze odesílat e-maily. I ve formátu HTML, i s přílohami. Jak? Podívejte se do dnešního dílu seriálu. V několika následujících dílech našeho seriálu se podíváme na služby a vlastnosti PHP, které s provozem internetu úzce souvisejí a které lze jednoduše použít. Dnes se zaměříme na to, jak lze pomocí PHP odesílat e-maily. Existuje samozřejmě mnoho důvodů, proč byste mohli chtít e-mail z PHP odeslat. Na webovém obchodě e-mailem potvrdíte objednávku, na komunitní stránce e-mailem odešlete zapomenuté heslo, na stránce mobilného operátora si necháte e-mailem poslat fakturu a tak dále. Takže, jak na to? Nejjednodušším způsobem posílání e-mailů pomocí PHP je funkce mail(). Ta funguje tak, že převezme adrsáta, předmět e-mailu a jeho tělo, celé to předá poštovnímu systému a ten to odešle.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=444



PHP (56) - Tisk a PDF
Podívejme se, jak lze pomocí PHP realizovat tisk informací z webových stránek a jejich export do PDF! Jestliže používáte PHP pro tvorbu opravdu pokročilých aplikací, dříve či později narazíte na problém tvorby nějakých solidních tiskových výstupů. Většinou totiž nestačí data prezentovat na webové stránce, ale bývá potřeba zajistit, aby si je uživatel mohl vytisknout. Dnes si ukážeme na několik způsobů, jak tento problém řešit. Dejme tomu, že budeme potřebovat vytisknout seznam všech pražských PSČ (narážím na tento poněkud nereálný příklad proto, že máme k dispozici databázi s PSČ). Ukažme si, jak na to s pomocí PHP můžeme jít dvěma různými způsoby.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=457



PHP (57) - XML
XML se stalo módou současných systémů. Podívejme se, jak na něj jít pomocí PHP. XML je fenoménem posledních několika let. Pro ty z vás, kdo by snad nevěděl o co se jedná: XML označuje způsob velmi pružného ukládání dat pomocí souborů obsahujících značky. Je to trochu podobné jako HTML, které rovněž obsahuje data a značky (tagy), ale v trochu jiném slova smyslu. Podobnost mezi HTML (Hypertext Markup Language česky něco jako "značkový jazyk pro práci s hypertextem") a XML (Extensible Markup Language, česky něco jako"rozšiřitelný jazyk se značkami") není čistě náhodná, oba jazyky mají stejného rodiče. Je jím SGML (Standard Generalized Markup Language, "standardní zobecnění jazyk se značkami"). XML nám umožňuje vytvářet sktrukturované dokumenty. "Sktrukturované" znamená, že budou obsahovat "značky" a "znaky". Značky dávají dokumentu XML strukturu, kdežto znaky jim dávají obsah. XML dokumenty mohou být značně rozsáhlé, ale přesto (a to je asi hlavní výhoda) bývají snadno čitelné jak lidem, tak i počítačům.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=459



PHP (58) - XML lépe a radostněji
Dnes si ukážeme na efetivnější metody zpracování XML pomocí PHP. Minule jsme předložili něco teorie kolem XML a ukázali jsme si, jak sestavit nejjednodušší parser. Dnes si ukážeme, jak pomocí PHP sestavit parser, který bude maličko užitečnější než ten první; bude totiž skutečně něco reálného dělat. Bude to výpočet bilance z našeho ukázkového souboru finance.xml.Minule jsme si předvedli, že existuje funkce xml_set_element_handler, která definuje, co se má stát když při parsování XML dokumentu narazíme na značky. Existuje pochopitelně funkce xml_set_character_data_handler, která se zase naopak stará o data.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=462



PHP (59) - zapisujeme XML
Číst soubory XML už umíme. Ale jak je zapisovat? Ukažme si na několik způsobů. V předchozích dvou dílech seriálu jsme si ukázali, jak pomocí funkcí parseru číst hotové dokumenty XML. To se samozřejmě hodí v případě, kdy již máme nějaký ten XML soubor k dispozici. Co ale dělat v případě, kdy naopak bude chtít někdo XML soubor po nás? Taková situace není nereálná. Jelikož, jak jsme uvedli, slouží XML převážně pro výměnu dat, může nějaký externí systém požadovat po naší aplikaci data v XML. Projděme si tedy několik způsobů, jak takovou úlohu splnit. S tímto způsobem jsme se již seznámili v díle o exportu dat z MySQL. Jen připomenu, že se jednalo o přímý zápis dat a značky se dopisovaly do výstupního souboru (nebo do výstupního proudu) ručně. Tento způsob je pracný a zejména při vytváření složitěji strukturovaných XML dokumentů můžeme snadno udělat chybu.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=467



PHP (60) - Rozsáhlejší projekty 1.
Umět PHP neznamená jen syntaxi. Pojďme se podívat, na co myslet při vývoji rozsáhlejších projektů. V několika předchozích dílech našeho seriálu jsme si ukázali, jak může PHP spolupracovat s takovými záležitostmi, jako je XML, elektronická pošta či publikování pomocí PDF. Takto by se dalo pokračovat popisem dalších možností, aplikací a protokolů, které PHP podporue; nicméně byly by to věci již poměrně specifické a pro většinu čtenářů obtížně stravitelné. My se teď v seriálu vrhneme trochu jiným směrem - pokusíme se dát (zejména začínajícím) programátorům několik rad k vývoji rozsáhlejších projektů. Důvod je prostý - programátorem se člověk nestane tím, že se naučí syntaxi některého jazyka (třeba PHP). Programátorem se člověk stává, když si osvojí určité zvyky. Většinou zvyky, které mu práci buď ulehčí, nebo systematizují. Zamysleme se tedy na tím, co je potřeba při vývoji rozsáhlejších projektů v PHP. Budeme tomu věnovat několik dílů našeho seriálu; nejprve teoretických a následně se pokusíme jeden takový "větší" projekt napsat a odladit.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=475


_________________
SilverStone SST CS01 | Corsair SF600 600W SFX | ASRock X99E-ITX/ac | Intel Xeon E5-2683 v4 (16 Cores / 32 Threads) & Noctua NH-U9DX i4 | Kingston HyperX Savage 32 GB DDR4 2400 MHz | PNY NVIDIA Quadro K1200 DP 4 GB DDR5 | Intel SSD 750 1.2 TB NVMe & Intel SSD 730 240 GB SATA & Seagate BackUp Plus Portable 12 TB USB | 31.5" 4K LCD EIZO FlexScan EV3237 & 2 x 24" LCD EIZO FlexScan EV2451 | Ergotron LX Wall Mount Keyboard Arm | Logitech Craft | Logitech Wireless G700s | Harman Kardon Nova | Microsoft Windows 7 Ultimate | APC Back-UPS ES 700 | Lenovo ThinkPad X250 - Intel Core i7 5600U, 8 GB DDR3 1600 MHz, Intel HD Graphics 5500, SanDisk SSD 512 GB, 12.5 FHD LED IPS, WWAN 3G 4G LTE, Microsoft Windows 7 Ultimate | Nintendo Classic Mini | BlackBerry Passport 96 GB
Offline

Prevádzkovateľ fóra
Prevádzkovateľ fóra
PHP tutorial

Registrovaný: 01.05.05
Príspevky: 12424
Témy: 1447 | 1447
Bydlisko: Bratislava
Vek: 32
Napísal autor témyOffline : 13.05.2007 3:05 | PHP tutorial

PHP (61) - Rozsáhlejší projekty 2.
Jak se neztratit při vývoji rozsáhlejšího PHP projektu - databáze a fundované psaní kódu. V předchozím díle našeho seriálu jsme nakousli téma vývoje rozsáhlejších projektů. Dnes budeme pokračovat; řekneme si něco o přípravě struktury databáze a o členění programu. Tyto věci je potřeba udělat již v poměrně rané fázi vývoje, abyste měli jasno, kam se bude Vaše aplikace ubírat. Pokud aplikace má (a ona má skoro vždycky) nějaký vztah k databázi, bývá dobrým zvykem navrhnout si, jak bude taková databáze vypadat. To je velmi důležitá část přípravy. Není nic horšího než dodělávání struktury databáze "za chodu", a to zejména mají-li se měnit relační vztahy mezi tabulkami. Obecné pravidlo, jak to udělat "napoprvé a dobře" pravděpodobně neexistuje. Ale jako příklad naznačíme, jak by se mohla ubírat naše představivost při sestavování (dejme tomu) protálu pro ON-LINE evidenci půjčování knížek z knihovny. Pozn.: Musíte uznat, že to je daleko méně otřepaný příklad než ON-LINE obchod. Důležité je si uvědomit, že každá tabulka by měla shromažďovat data o jedné "entitě". Tento hrozný výraz zkrátka znamená, že budeme mít tabulku "knih", tabulku "čtenářů" a tabulku "výpůjček".

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=484



PHP (62) - Rozsáhlejší projekty 3.
Jak se neztratit v proměnných, konstantách, souborech, třídách a projektech. Jde to vůbec? Dnes budeme pokračovat zcela v duchu minulých dvou dílů a rozebereme si další způsoby, jak se neztratit při psaní nějakého rozsáhlejšího projektu. Nebudou to věci překvapivě nové, ale věci překvapivě účinné, pokud se rozhodnete řídit se jimi. Kvalitní kód je zcela vždy dokumentovaný kód. Paradoxně zjistíte, že když budete programovat delší dobu, budete psát spíše více komentářů než méně. To proto, že zralí programátoři jsou si vědomi potřebného psaní komentářů velmi dobře (věřte mi, každý z nich totiž zažil fázi, kdy se nevyznal ani ve svém vlastním projektu). Co by měly správné komentáře obsahovat?

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=488



PHP (63) - Rozsáhlejší projekty 4.
Jak si při programování v PHP zorganizovat a ještě více ulehčit práci? Vývoj kvalitního kódu zahrnuje rovněž umění "vyznat se sám sobě". Mám tím na mysli vědět, co si při psaní kódu mohu dovolit, kde je nutné být sám na sebe přísný a kde je možné si práci nějakým způsobem ulehčit. Dnes se podíváme na některé takové metody a postupy. Nevím, zda je to dokázáno vědecky, ale správný programátor by měl být především líný. To mu umožní nedělat žádnou zbytečnou práci; a té je při psaní kódu možné udělat více než dost. Kdykoli se tedy chystáte psát nějaký kód, měli byste se nejprve sami sebe ptát: Nepsal už jsem někdy podobnou funkci nebo skript?, Nemám k dispozici cizí kód, který by podobnou záležitost řešil?, Dal by se najít příklad takové věci na internetu?, Jestliže ne, mohl bych se alespoň inspirovat podobnou úlohou?

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=492



PHP (64) - Ladění kódu
Aplikace v PHP (jako kdekoli jinde) se musejí po napsání odladit. Podívejme se jak na to. Přestože dobří vývojáři dokáží napsat i dlouhé části kódu bez syntaktických chyb, prakticky vždy je potřeba kód odladit, dříve než se na něj můžeme spolehnout. Dnes si ukážeme na některé běžnější metody, jak ladění provádět a podíváme se, jak takové věci lze provozovat s přihlédnutím k programování v PHP.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=502



PHP (65) - Ladění kódu 2.
Další techniky ladění kódu PHP. Aserce, testovací skripty. Pokračujme dnes tím, co jsme načali v minulém díle - a sice postupy a metodami, které mohou zbavit náš kód chyb. Ladit kód můžeme i jinak než jen vypisováním proměnných a nastavováním příznaků pro ladění. Podívejme se nejprve třeba na aserce. Tento výraz souvisí s asertivním chováním. Když to hodně zjednodušíme (psychlogové prominou) tak bychom mohli aserce definovat jako "ozvi se, když není po tvém". V programování se aserce používají jakožto ladící nástroj a PHP aserce realizuje pomocí příkazu assert(). Následuje primitivní ukázka, jak by se mohly aserce použít, jestliže předpokládáme, že proměnná $denvmesici označuje pořadové číslo dne v měsíci:

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=504



PHP (66) - PHP debugger
Dnes se podíváme na zoubek PHP debuggerům. Uvidíme zda a jaké existují a jak je rozumně použít. Přemýšlím nad nějakým smysluplným zahájením. Co třeba takhle: "Celý jsem strávil rozchozením nějakého nekomerčního PHP debuggeru, a zatím žádná sláva". Nebylo by to sice dvakrát optimistické, ale pěkně by to vystihovalo situaci, v níž se nacházím. Leč popořadě. Mezi většinou vývojářů napříč programovacími jazyky získala velkou oblibu integrovaná vývojová prostředí (Integrated Development Environment, IDE (neplést s disky)). Jedná se o vylepšené editory, které kromě úprav zdrojového textu umí třeba spustit překladač (to se PHP samozřejmě netýká), a umí provádět ladění kódu za běhu.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=514



PHP (67) - Zdroje informací o PHP
Knihy, stránky a projekty související s PHP, které Vám mohou vydatně pomoci. V našem seriálu jsme se dotkli mnoha podstatných věcí, týkajících se PHP. Pevně věřím, že to bylo pro čtenáře užitečné. Seriál ještě nekončí; dnes se podíváme na některé zdroje, které Vám při práci s PHP mohou výrazně pomoci. Asi nejlepší českou knihou o PHP je dosud Jiří Kosek - Tvorba interaktivních internetových aplikací. Autor má tu vzácnou vlastnost (která se pohříchu nedostává mnoha jiným), že umí vysvětlovat složité věci na jednoduchých příkladech a celá kniha je nesmírně čtivá. Ačkoli neobsahuje CD, lze si uvedené příklady stáhnout z autorova webu a pak s nimi pracovat. Kniha obsahuje mimo vysvětlení prakticky všech aspektů PHP rovněž referenční přehled funkcí a ten je provázán s příklady. Praktické, veskrze použitelné. I když byla tako kniha psána v době éry PHP 3, neztratila dodnes nic ze své aktuálnosti.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=517



PHP (68) - Stavíme portál
Téma na více dílů - stavba portálu v PHP. A s příkladem funkčního webu. Počínaje tímto dílem našeho seriálu zcela opustíme poněkud nudnou šeď teorie PHP programování, a vrhneme se na praxi. V několika následujících dílech totiž poslepujeme úplně nový web a projdeme přitom všechny kroky, které byste měli v takové situaci mít na paměti. Programování v PHP je dosti svázáno s dalšími technologiemi, takže jeden větší příklad bude lepší než několik malých fragmentů kódu. Je to samozřejmě dilema - čím kratší je příklad, tím spíše se můžete soustředit na to, co opravdu řeší - ale čím je rozsáhlejší, tím spíše pochopíte, jak spolu jednotlivé etapy práce a části kódu souvisejí. Budeme tedy používat nejen PHP, ale HTML a MySQL (možná trochu i styly). Navíc, budu se snažit představit vám jednotlivé kroky stavby webu tak, jak v praxi opravdu probíhají. Tím by čtenář (zejména pokud s webovou tvorbou začíná) měl získat alespoň základní představu o tom, co a kdy se má dělat.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=523



PHP (69) - Stavíme portál 2.
Dnes budeme pokračovat v programování našeho virtuálního hudebního portálu. V minulém díle jsme načali tvorbu portálu pro virtuální hudební skupinu. Dnes si ukážeme, jak na takovém portálu realizovat navigaci mezi jednotlivými částmi webu. Uvidíme rovněž, že již v této fázi návrhu se dají použít některé "osvědčené triky" ostřílených webdesignérů. V navázání na předchozí díl se (například) rozhodneme, že budeme používat kódování utf-8. Tím bychom se měli zcela vyhnout problémům s češtinou. Jiná dobrá volba je iso-8859-2. Pokud máte pocit, že byste své stránky chtěli kódovat v čemkoli jiném, zvažte to. Většinou pro to není důvod. Rovněž se rozhodneme použít (například) typ dokumentu HTML 4.0 Transitional. Odpovídající DOCTYPE a meta-tag můžeme do dokumentu hned zapsat. Informace můžete čerpat ze seriálu Pavla Káchy zde na Linuxsoftu. Minule jsem slíbil, že náš portál bude mít tabulkový layout. Ten navrhneme z výukových důvodů co možná nejjednodušší. Stránka tedy bude tvořena tabulkou, která bude centrovaná a bude mít jednu širokou buňku v prvním řádku jako záhlaví a dvě užší buňky ve druhém řádku jako tělo (viz obrázek).

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=524



PHP (70) - Registrace uživatelů na portálu
Dnes si ukážeme, jak by se dala na portálu pomocí PHP provádět registrace uživatelů. Poté, co jsme vyřešili základní navigaci, budeme dnes pokračovat v našem hudebním portálu věcmi, které zajistí jeho funkcionalitu. Pojďme si nejprve projít zadání a rozhodnout se, čím začít. V předminulém díle seriálu jsme si stanovili jakýsi cílový koncept celé aplikace. Když si jej pořádně přečtete, zjistíte, že se skládá ze čtyř hlavních věcí - koncerty, diskografie, texty písní a uživatelé. Texty písní mají být k dispozici pouze registrovaným uživatelům, zadávat koncerty smí jen uživatel - administrátor. Z toho vyplývá, že by bylo praktické začít nějakými skripty pro uložení uživatelů, abychom na to později mohli navázat.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=538



PHP (71) - Přihlašování uživatelů na portál
Tož, uživatele již máme. Pojďme je tedy přihlásit (a odhlásit) z našeho výcvikového portálu. Dnes na náš portál doplníme funkci pro přihlašování a odhlašování uživatelů, které jsme si v předchozím díle seriálu vytvořili. Uvidíte, že to nemusí být až tak jednoduché, jak to na první pohled může vypadat. Pozn.: Množí se dotazy, zda demoverze portálu bude umět všechny popisované funkce - ano, bude. Takže si skutečně můžete založit "účet" a testovat to s námi. Jak budou v jednotlivých dílech přibývat funkce, tak bude příklad upravován, aby vždy fungoval tak, jak je v článku vysvětleno. Jednoduše - v odkazech v levé části stránky je položka Přihlásit. Ta povede na skript, který bude zajišťovat přihlašování uživatelů. Jestliže bude uživatel již přihlášen, změní se text odkazu z "Přihlásit" na "Odhlásit" a odkaz povede na skript pro odhlášení. Časem možná budeme chtít někde vypsat, kdo je aktuálně přihlášen (alespoň přezdívku), takže bychom na to již v této fázi měli myslet na o přihlášeném uživateli bychom si měli uložit na dobře dostupné místo nějaké informace.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=543



PHP (72) - Hrátky s uživateli
Dnes se na našem výcvikovém portále naučíme odesílat zapomenutá hesla, měnit hesla a rušit uživatelské registrace. Na našem výukovém hudebním portále již umíme uživatele zaregistrovat, přihlásit jej a odhlásit. Dnes dokončíme práci na správě uživatelů tím, že se zamyslíme nad odesíláním zapomenutého hesla, změnou hesla a nad zrušením registrace. U zapomenutého hesla bude nejlepší, když se pokusíme uvažovat jako uživatel. Kdy vlastně bude chtít uživatel odeslat zapomenuté heslo? Bude to pochopitelně v momentě, kdy není přihlášen, a pečlivým rozborem zjistíme, že to může nastat minimálně ve dvou případech: když se uživatel pokusí přihlásit pod správným jménem, ale špatným heslem, když se uživatel pokusí znovu se registrovat na již existující e-mail. Jak mu heslo připomeneme? Heslo je v databázi uloženo v tabulce uzivatele společně s přezdívkou a e-mailem, přičemž přezdívka i e-mail musejí být v rámci tabulky uživatelů jednoznačné. To hlídá již skript registrace.php. Takže k připomenutí hesla nám stačí znát přezdívku nebo e-mail a můžeme zapomětlivému uživateli jeho heslo poslat.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=545



PHP (73) - Frontend a backend
Další díl seriálu o portálu v PHP. Frontend, backend, bezpečnost. Náš "hudební portál" má teď všechny náležitosti stran správy uživatelů vyřešené. Takže se směle můžeme pustit do opravdového programování obsahu tohoto webu. Ještě než k tomu přistoupíme, ujasněme si ale něco málo názvosloví a zorganizujem si práci. Stojí za zmínku, že skoro všechny poloprofesionální až profesionální weby s dynamickým obsahem skončí u koncepce "frontend-backend". To jednoduše znamená, že existují stránky pro uživatele portálu (tedy frontend), na nichž je zobrazeno to, co potřebuje návštěvník webu vidět, a stránky pro administrátora, kde je zase naopak to, co potřebuje ke vkládání dat (backend). Někde "mezi" tím vším jsou data k zobrazení, převážně uložená v databázi. Celou situaci ilustruje následující obrázek:

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=551



PHP (74) - Administrátorské rozhraní portálu
Dnes se při stavbě portálu zakousneme do tvorby administrátorského rozhraní. V minulém díle jsme teoreticky rozebrali úskalí, která nás mohou potkat při sestavování administrační sekce portálu. Dnes si pojďme ukázat, jak takovou věc v praxi dovést do zdárného konce. Jak bude vypadat funkce pro ověřování, zda je přihlášený uživatel administrátorem už asi tušíte. Její jádro bude spočívat v tom, že v prvé řadě otetuje, zda je vůbec někdo přihlášen, a pokud ano, zda má v databázi nastaveno, že je to administrátor. Můžeme tedy směle napsat něco jako:

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=556



PHP (75) - Pokračujeme na portále
Co hrozí a na co dávat pozor při administraci portálu v PHP? V pátek jsme sestavili administrátorovi rozhraní pro zadávání koncertů. Pokud jste si to doma zkusili, pravděpodobně jste zjistili, že tomu k dokonalosti ještě něco chybí. Pojďme to tedy dnes trochu vylepšit. Především, je tu jeden nedodělek ze zadání. Mezi podmínkami totiž bylo to, že aplikační logika by neměla povolit zadat více než jeden koncert denně, což nám současná verze povolí. Problém lze řešit různě. Jedna možnost je, že před uložením otestujeme, zda dané datum v databázi již není. Něco podobného jsme již dělali v případě přezdívek a mailů při registraci. Tehdy jsme použili dotaz, který zjistil, zda se v databázi zadaný údaj již nevyskytuje a zachová se podle toho. Jiné dobré řešení je nechat pracovat databázi. Pokud to databázový stroj umožňuje, lze na určitém sloupci definovat tzv. unikátní index. V praxi to znamená, že hodnoty v daném sloupci musejí být navzájem odlišné, jinak databáze nepovolí uložení nebo úpravu záznamu. MySQL tohle umí a příslušný unikátní index přidáte k poli následujícím způsobem:

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=557



PHP (76) - Zobrazujeme data na portále
Kterak použít funkce pro bufferování výstupu při zobrazení dat na PHP portále. Náš portál jsme minule zanechali ve stavu, kdy nešluo uspokojivě vyřešit zadání koncertu a přesun na stránku se seznamem koncertů kvůli problémům s hlavičkami. Naznačil jsem, že řešením bude zapnout bufferování výstupu. Pojďme to trochu rozebrat.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=564



PHP (77) - Portál, databáze a relace
Dnes navrhneme na našem "PHP hudebním portálu" databázové struktury pro alba a písně. Dosti bylo na našem portálu koncertů. Dejme tomu, že toto téma máme již uspokojivě vyřešeno, a pojďme se věnovat dalším věcem. Bude to ztvárnění diskografie. To nás vede k závěru, že budeme muset přidat další tabulky do databáze (zatím tam máme jen tabulku pro uživatele a tabulku pro koncerty). Kromě toho, že budeme muset přidat tabulky, musíme si rozmyslet jaké a jak na sebe budou navazovat. Tabulka uživatelů a tabulka koncertů totiž byly na svém okolí relativně nezávislé, zatímco tabulky s alby, písněmi a také s texty písní budou vzájemně záviset. Již jsme o tom mluvili v díle o uložení dat v databázi. Na takovou situaci platí staré české přísloví:

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=567



PHP (78) - Informační obsah portálu
Kterak je důležité míti Filipa...a testovací data pro vývoj webu v PHP. Minule jsme rozebrali databázový návrh uspořádání alb a písní na našem hudebním webu. Dnes je tedy čas něco pořádného s tím udělat prakticky. Půjde o to, jak to celé zorganizovat a dovést ke zdárnému konci. Ačkoli jsme úvahou strávili celý minulý díl, ještě jednu věc bychom si měli rozmyslet. Při zadávání a zobrazování koncertů jsme nejprve vyřešili zadávání dat a potom jejich zobrazování na webu. V případě diskografie to ale zkusíme opačně. Důvody jsou dva: Abych Vám ukázal, že to jde, jak se to od opačného postupu liší a na co dávat pozor, Protože diskografie zpracovává tři tabulky najednou a zobrazení dat bude neskonale jednodušší než jejich zadávání. Tak či tak, pokud budeme chtít nejprve řešit zobrazování alb a písní, měli bychom si nachystat nějaký vzorek dat. Takže vymyslíme testovací data, naplníme je do databáze a pokusíme se je zobrazit.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=572



PHP (79) - Triky s formuláři a ergonomie webu
Kterak si pomoci méně známými triky s formuláři při vývoji portálu? A což to vlastně je ergonomie webu? Předchozí díl jsme zakončili smutným konstatováním, že soubor diskografie.php nedělá to, co by měl. Jeho úkolem totiž bylo zobrazovat názvy alb, nebo alb a zároveň písní. Dnes se podíváme, jak to dořešit. V díle, v němž se představovaly formuláře, jsem uvedl, že "klasický formulář obsahuje nějaké prvky pro uživatelský vstup (třebas textová pole) a nějaké prvky pro jeho odeslání". Rovněž Pavel Kácha v sesterském seriálu o HTML prohlásil, že "webový formulář je část stránky složená z různých tlačítek, vstupních polí a přepínačů, která slouží pro získání nějakých dat od uživatele". Ono to není úplně přesné. Může totiž existovat formulář, který bude obsahovat pouze odesílací tlačítko! V našem případě takové tlačítko může být "dvoustavové" a může obsahovat pokyn pro zobrazení vydaných alb nebo pokyn pro zobrazení dat a zároveň písní. Celý trik přitom může spočívat v tom, že provedená akce se vyhodnotí podle toho, jaká byla hodnota value (a tedy i popisek) na tlačítku. Můžeme tedy zobrazit formulář pomocí finty:

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=574



PHP (80) - Administrace diskografie hudebního portálu
Někdy se může zadávání dat do databáze docela zesložitit. Uvidíme, jak se to dá zvládnout pomocí promyšlených formulářů. Pojďme dnes začít řešit poměrně náročné téma - rozhraní pro sestavování diskografie. Uvidíme, že to není jednoduché a že celá věc má mnoho slepých uliček a zákoutí. Připomeňme, že datová struktura pro uchování informací o albech a písních má tři tabulky - pisne, alba a obsahyalb. Do těchto tabulek vlastě mudeme chtít zadávat data "najednou", což je docela problém. Ukážeme si, jak by se na to například dalo jít.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=580


_________________
SilverStone SST CS01 | Corsair SF600 600W SFX | ASRock X99E-ITX/ac | Intel Xeon E5-2683 v4 (16 Cores / 32 Threads) & Noctua NH-U9DX i4 | Kingston HyperX Savage 32 GB DDR4 2400 MHz | PNY NVIDIA Quadro K1200 DP 4 GB DDR5 | Intel SSD 750 1.2 TB NVMe & Intel SSD 730 240 GB SATA & Seagate BackUp Plus Portable 12 TB USB | 31.5" 4K LCD EIZO FlexScan EV3237 & 2 x 24" LCD EIZO FlexScan EV2451 | Ergotron LX Wall Mount Keyboard Arm | Logitech Craft | Logitech Wireless G700s | Harman Kardon Nova | Microsoft Windows 7 Ultimate | APC Back-UPS ES 700 | Lenovo ThinkPad X250 - Intel Core i7 5600U, 8 GB DDR3 1600 MHz, Intel HD Graphics 5500, SanDisk SSD 512 GB, 12.5 FHD LED IPS, WWAN 3G 4G LTE, Microsoft Windows 7 Ultimate | Nintendo Classic Mini | BlackBerry Passport 96 GB
Offline

Prevádzkovateľ fóra
Prevádzkovateľ fóra
PHP tutorial

Registrovaný: 01.05.05
Príspevky: 12424
Témy: 1447 | 1447
Bydlisko: Bratislava
Vek: 32
Napísal autor témyOffline : 13.05.2007 3:18 | PHP tutorial

PHP (81) - Uživatel versus programátor
Při programování (nejen) v PHP by měl být na prvním místě VŽDY uživatel. Dnešní díl seriálu o tvorbě hudebního portálu je krásným příkladem. V předchozím díle jsme sestavili rozhraní pro zadávání alb a písní do databáze. Zkusme dnes toto rozhraní ještě nějak vylepšit. Naše "diskografické" rozhraní je již docela schopné. Připomeňme si, že pomocí šikovně rozstrkaných formulářů už umíme: přidat píseň do seznamu písní, přidat album do seznamu alb, přidat píseň do alba, odebrat píseň z alba. Člověku by se mohlo zdát, že je prostředí téměř dokonalé. Zkusme ale chvíli uvažovat jako uživatel: Co bude pro administrátora webu zdaleka nejčastější důvod k návštěvě stránky zadejdiskografii.php? Bude to situace, kdy kapela vydá nové CD. Má v takovém případě nebohý administrátor snadný život? Vlastně moc ne.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=587



PHP (82) - zabezpečení vstupů formulářů
Formuláře se musí zabezpečit. O prvku TEXTAREA, jak uvidíme, to platí dvojnásob, protože je specifický. Jak začít... co třeba citací slov Honzy Houšťka, který v diskusi pod jedním článkem našeho seriálu napsal: "Spoléhat se na nějakou vlastnost PHP je cesta do pekel". Bylo to v diskusi kolem zabezpečení uživatelských vstupů. Což se svým podstatným způsobem týká formulářového prvku TEXTAREA, který jsme minule použili pro zadávání písní. Tento prvek bývá v PHP mnohdy často špatně zabezpečen. Pojďme se tedy podívat na dva možné obecné zdroje problémů s tímto prvkem a na jeden specifický problém, týkající se způsobu, jak je použit v naší aplikaci. V předchozím díle jsme nijak neomezili množství dat, která uživatel může zadat do pole TEXTAREA. Respektive kontrolujeme pouze, zda je vůbec v tomto poli po odeslání něco vyplněno. Takže uživatel by mohl do pole nacpat vědomně či nevědomně příliš mnoho dat a naši aplikaci tak zahltit. To je samozřejmě stav, který nemůžeme strpět. V samotném formuláři sice nastavit maximální počet znaků jednoduše nemůžeme, můžeme ale kontrolovat velikost proměnné po odeslání na server.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=588



PHP (83) - Ukládání textů písní na hudebním portále
Dnes sa podíváme na způsoby, jakými lze uložit na portále obsáhlá data a vybereme si metodu, která se nám nejlépe hodí. Opusťme teď na portále správu alb a písní a věnujme se pár dílů práci s texty písní. Uvidíte, že i tady je co promyslet a také co zkazit. Ukládání textů písní je totiž práce s podstatně obsáhlejšími informacemi než například ukládání jejich názvů. Připomeňme si, že portál by měl umět v oblasti textů písní následující funkce: Půjde zveřejnit jen text k písni, která již je v databázi, Bude to moci dělat jen administrátor, Text písně se bude dát exportovat do textového souboru, Texty písní budou k dispozici jen pro registrované uživatele.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=609



PHP (84) - Ještě k registraci
Chybovati je lidské, aneb proč se někteří uživatelé nemohli na náš cvičný portál registrovat. Dnes budeme řešit záležitost mimo plán - i takové věci se při vývoji software stávají. Budeme řešit reálný problém, který vznikl s registrací na tomto cvičném portálu. Je to naléhavé, protože většina věcí bez funkčního přihlašování nejde vyzkoušet. Pravděpodobně si vzpomínáte, že registrační skript generoval e-mail, který obsahoval instrukce k dokončení registrace. Vtip spočívá v tom, že uživatel si musí e-mail stáhnout a zařídit se podle instrukcí v něm obsažených. To v našem případě reprezentuje kliknutí na odkaz. A ten vede na stránku pro dokončení registrace.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=613



PHP (85) - ukládání souborů do databáze na portálu
Dnes se zaměříme na práci s texty písní - a na jejich ukládání do databáze. Náš hudební portál tak získá nové funkce. Třebaže minule jsme řešili naléhavé problémy s přihlašováním, vrátíme se dnes k tématu, nadhozenému v předminulém díle seriálu. Půjde o ukládání a zobrazování textů písní na našem hudebním webu. Rozbor situace už jsme provedli a řekli jsme si, že budeme nahrávat texty písní ze souboru, že je budeme ukládat do databáze a že na to použijeme samostatnou tabulku. Zatm prázdná tabulka texty má jednu vadu. Tak, jak je definována, umožňuje zadat více textů k jedné písni. Což je v našem případě logický nesmysl. Tabulku můžeme rychle umravnit přidáním unikátního indexu k poli pisen, což nám umožní zadat ke každé písni nejvýše jeden text.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=617



PHP (86) - zobrazení dat a stahování soborů pro registrované
Jak zobrazovat předformátovaný text a jak na portále realizovat download souborů? Náš cvičný hudební portál se pomalu blíží do finiše. Protože jsme minule rozebírali zadávání textů písní do databáze, pojďme se dnes podívat na to, jak texty písní umožníme registrovaným uživatelům nejprve zobrazit a později rovněž stáhnout. Protože se texty písní budou zobrazovat pouze přihlášeným uživatelům, začneme skript pisen.php testováním, zda je někdo přihlášen (nemusí to být administrátor). O tom jsme již mluvili. Následovat bude výpis písně pomocí dotazu na tabulku písní. Celý skript má ale několik zádrhelů, které musíme nejprve vyřešit. Především je to způsob, jak předávat skriptu číslo požadované písně. Zvolíme například tu nejjednodušší variantu a budeme předávat číslo písně v parametru URL. Takže stránku budeme požadovat pomocí URL ve stylu index.php?clanek=pisen&pisen=9999. S tím souvisí otázka zabezpečení, protože parametr z URL bude předán do databázového dotazu. Nám postačí testovat, zda bylo jako parametr pisen zadáno číslo.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=623



PHP (87) - finišujeme portál
Dnes uzavřeme práci na hudebním portálu. Co se musí udělat, aby byl projekt schopný uveřejnění? Dnes se podíváme na některé věci, na něž byste při skutečné práci na webech v PHP neměli zapomínat. Čímž dokončíme náš cvičný portál a i tedy celou stať s většími příklady v PHP. Přestože to budou převážně samozřejmosti, divili byste se, kolik lidí takové věci řeší na až poslední chvílí, případně vůbec. Webové standardy jsou tu proto, aby se dodržovaly. K testování, zda je stránka validní či nikoli, můžete použít celou řadu validátorů. Velmi dobrý je ten na http://validator.w3.org/, který mnoho lidí používá proto, že je k dispozici ON-LINE a proto, že případné nedostatky dokumentu rovněž přehledně vysvětlí. Testovat dynamický web však není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Prozradím vám tip.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=626



PHP (88) - provoz ve Windows
... aneb nemůžete říct, že jsme vás nevarovali. Závěr našeho seriálu bude patřit některým obecnějším tématům souvisejícím s PHP. Dnes se podíváme na problematiku provozu PHP na strojích s operačními systémy Windows. To je velmi diskutované a kontroverzní téma - a asi si říkáte, co tento článek dělá na Linuxsoftu. Přečtěte, uvidíte. PHP bývá označován za multiplatformní záležitost. To je slovo, kterého byste se, pokud jej uslyšíte, měli děsit. Schopnost fungovat na více systémech totiž mnozí uživatelé zaměňují za: schopnost fungovat na více systémech bez problémů, schopnost fungovat na více systémech bez úprav. Obojí je samozřejmě nesmysl. Tvrzení, že PHP bude fungovat stejně dobře na více operačních systémech by se dalo přirovnat k tvrzení, že existují celoroční pneumatiky. To přirovnání je velmi trefné - jednak proto, že tomu spousta lidí věří, a jednak proto, že někteří tomu přestanou věřit až v momentě, kdy dojde k havárii. Pro účely naší úvahy budeme za "multiplatformní" považovat schopnost PHP běžet na operačních systémech Linux a Windows. Není to tak úplně přesné, protože PHP lze provozovat i pod MAC OS, tím se ale v naší úvaze zabývat nebudeme. Osobně bych za hlavní význam multiplatformních aplikací považoval to, že nám umožňují výběr operačního systému, na němž poběží, a ne tedy to, že mohou běžet na více systémech. Otázka tedy zní: Proč byste si měli vybrat pro PHP Linux - a pokud nechcete nebo nemůžete, jaké problémy při provozování na PHP na Windows vás čekají?

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=629



PHP (89) - cesta do hlubin php.ini
Každý trochu složitější program má své nastavení. PHP taky, takže: kde, proč, jak byste se měli dozvědět v tomto dílu seriálu. Začínající uživatelé o tom moc nevědí a ve většině seriálů o PHP se toto téma neprávem opomíjí. Pokud se vám stalo, že vám nějaký skript fungoval na lokálním počítači, ale nefungoval na serveru, čtěte dál. Pokud potřebujete vědět, jaká nastavení ovlivňují chování PHP na serveru, čtěte rovněž. Dnes totiž bude řeč o nastavení PHP. Mnoho věcí v PHP závisí na konfiguraci samotného stroje. Hodnoty nastavených voleb bývají důležité, protože na ně ve svých programech můžete - vědomně či podvědomně - spoléhat. Ale spoléhat na nastavení nebývá považováno za správnou programátorskou taktiku, takže se na to pojďme podívat trochu hlouběji. Jednotlivé konfigurační volby mohou být především uloženy v samotném PHP skriptu (ne ale všechny). Nastavení voleb ve skriptu pomocí konfiguračních funkcí má přednost před vším ostatním a platí pouze do ukončení běhu daného skriptu. Dále mohou být některé konfigurační volby platné pro danou složku. Logika věci je podobné jako logika souborů pro konfiguraci složky v Apache; volby PHP pro danou složku mohou být dokonce umístěny přímo do souboru .htaccess, případně v konfiguraci Apache httpd.conf. Pozn.: Nastavení pro danou složku většinou u hostingů nastavuje administrátor webu, ne uživatel. Jestliže daná volba není specifikována ani ve skriptu samotném, ani pro danou složku, nastupuje čtení hodnot z globálního konfiguračního souboru php.ini.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=635



PHP (90) - Poťouchlé konfigurační volby
Neboli proč si musíte dávat pozor na údaje v php.ini Pojďme se podívat na to, jaké nejčastější problémy související s konfigurací PHP nás mohou potkat. Uvidíte, že to může být poměrně zábavné a že odlišné nastavení mohlo a může způsobit zajímavé věci. Ale popořadě. Asi nejpopulárnější volba php, nebo aspoň v minulosti nejdiskutovanější je bezesporu register_globals. Pokud je nastavena na ON, tedy zapnuto, jsou automaticky proměnné z polí $_GET[], $_POST[] a $COOKIE[] k dispozici jako globální.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=636



PHP (91) - php.ini potřetí a naposledy
Jak se dají nastavit sessions, zobrazování chyb a upload souborů. Dnes dokončíme zamyšlení nad konfiguračními volbami v PHP. Rovněž si ukážeme, že něco málo lze dělat i v případě, kdy se musíme spokojit s přednastavenou konfigurací. V díle o session proměnných jsme si vysvětlili, že identifikátor session může být stránce předán buď pomocí cookies, nebo pomocí parametru v URL. Jedno i druhé má své pro a proti a obojí jde vypnout. Abych to trochu upřesnil: použití cookies pro přenos identifikátoru session se zapíná a vypíná konfigurační volbou session.use_cookies. Pokud je to povoleno, ukládají se identifikátory session jako cookies. Nevýhoda tohoto přístupu k problematice spočívá v tom, že browser musí mít povoleno přijímat cookies, jinak zkrátka nebudou session fungovat. Výhoda je ta, že to je mnohem bezpečnější než posílat identifikátory session v URL. Pozn.: Uvedené chování si můžete vyzkoušet například tady na Linuxsoftu. Pokud zakážete přijímat cookies, nebudete se moci přihlásit do svého profilu.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=642



PHP (92) - funkce pro interakci s operačním systémem
Může PHP spouštět systémové příkazy? A jestliže ano, tak jak? Ačkoli PHP se v naprosté většině případů používá k tvorbě dynamických webových stránek, je dobré vědět, že může být použito i jinak. V dnešním díle se zamyslíme nad způsoby, jakými může programátor pomocí PHP zasahovat do operačního systému. Prováděcí operátor je obrácený apostrof (`). Nepleťte si jej s klasickým apostrofem ('). Na tomto operátoru není nic tajného, nazval jsem ho tak prostě proto, že ho většina lidí vůbec nezná. Ve skriptu tahle potvůrka způsobí, že příkaz, který je uzavřený v obrácených apostrofech PHP ignoruje a je předán k provádění operačnímu systému.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=644



PHP (93) - příkazový řádek
Jak použít PHP, když někdo neumí programovat v shellu? PHP vlastně vůbec nemusí běžet na webu. Ačkoli jeho použití jinde je velmi vzácné, PHP může běžet z příkazové řádky na běžném počítači. Nemusí se tedy jednat o server a úkolem PHP nemusí být vytváření dynamického obsahu stránek. Ale popořadě. Především - toto můžete vyzkoušet, pokud máte k dispozici spustitelnou (CGI) verzi PHP. Jestliže máte PHP zkompilován a zkonfigurován jako modul serveru Apache, nebude Vám fungovat nic z toho, co budeme popisovat dále. To, zda máte PHP spuštěn jako CGI či jako modul Apache poznáte z výstupu funkce phpinfo(). Pokud je v obecných informacích uveden v položce Server API údaj CGI/FastCGI, máte vyhráno a můžete číst dál. Pakliže tam máte uvedeno Apache 2.0 Handler či něco podobného, běží vám PHP jako modul Apache a to jej pak nemůžete spouštět z příkazové řádky. Což neznamená, že musíte zoufat. PHP je navrženo tak, že Vám umožňuje instalaci jak spustitelné verze, tak i modulu na jednom stroji.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=646



PHP (94) - GUI
PHP se dá kromě tvorby webu a shellových skriptů použít i k vytváření samstatných aplikací - včetně grafického rozhraní. Klíčem k tomu je PHPGTK. Ačkoli to mnoho lidí vůbec neví, dá se PHP kromě tvorby webových stránek (a kromě použití jako shellový interpreter) použít rovněž jako obecný jazyk pro tvorbu samostatných aplikací, a to dokonce aplikací s grafickým rozhraním. V tomto a následujícím díle si trochu ukážeme, jak na to. Samotné PHP nemá žádné prostředky pro tvorbu GUI (graphic user interface, grafické uživatelské rozhraní). Tím mám na mysli prostředky pro tvorbu oken s tlačítky, rozevíracími seznamy, zaškrtávači, přepínači a tak dále. Existují nicméně samostatně napsané programy, jejichž úkolem je - zjednodušeně řečeno - vytvářet prvky grafického uživatelského rozhraní. Takže, kdyby se PHP na některý takový program (často se nazývá toolkit) vhodně napojilo, mohla by vzniknout zajímavá kombinace, že? Zejména, kdyby takový toolkit byl dostupný pod nějakou symatickou licencí a kdyby fungoval pod více operačními systémy. Tvůrci dnes již velmi populárního programu pro manipulaci s obrázky GIMP (na Linuxsoftu máme mimochodem o GIMPu seriál) přesně takový toolkit kdysi potřebovali. Takže vznikl GTK+, neboli "The Gimp Toolkit" - nezávislý balíček pro tvorbu grafického uživatelského rozhraní. Šířen je pod licencí GNU LGPL, čili patří mezi svobodný software. Software je to velmi používaný, GTK+ je například základem prostředí GNOME.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=651



PHP (95) - GUI podruhé
Dnes si trochu hlouběji rozebereme, jak funguje spolupráce mezi PHP a knihovnou pro tvorbu grafického rozhraní. Protože jsme minule jen lehce nastínili způsob, jakým lze PHP použít pro tvorbu aplikací s grafickým rozhraním, budeme to dnes muset trochu rozvést. Začneme okomentováním příkladu, který jsme použili v předchozím díle. Už tohle by mohlo někoho odradit. Dva řádky kódu, a čtyři neznámé věci v nich. Takže popořadě: především je zde použita funkce extension_loaded(). Její název je dostatečně popisný - vrací TRUE, pokud je nahrána externí knihovna (jako například PHPGTK). Tuto funkci byste si měli při programování v PHPGTK zvyknout používat, protože jakmile se dostanete ke vkládání souborů pomocí include (require), velmi brzo se můžete dostat do situace, kdy nevíte, zda jste již extenzi nahráli či nikoli. Filozofií se to trochu podobá testování, zda je k dispozici daná funkce (pomocí function_exists), ale zde jde samozřejmě o celou knihovnu. Jak víme, že název hledané knihovny je gtk a ne třeba gtklib? Pokud si to nepamatujete z hlavy, může Vám pomoci dokumentace nebo můžete vyvěštit název extenze z výstupu funkce phpinfo(). Pak je tu funkce dl() - ta danou knihovnu za běhu PHP načítá. Je zajímavé, že manuál neuvádí zda a jakou návratovou hodnotu tato funkce má. Experimentálně se mi podařilo zjistit, že funkce vrací TRUE v případě, kdy se povede externí knihovnu nahrát, v opačném případě vrátí FALSE (třeba, když máte špatně uveden název knihovny, funkce dl je zakázána a podobně). Pokud by to byla pravda, mohli byste úspěšnost nahrání knihovny testovat a zařídit se podle výsledku. Nicméně, protože to není v manuálu k PHP dobře zdokumentováno, neměli byste na moje experimenty příliš spoléhat.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=657



PHP (96) - (ne)bezpečné PHP
Lze PHP považovat za bezpečnou záležitost? A pokud ano, co se pro to dá udělat? Přestože jsme se určitým aspektům zabezpečení PHP věnovali průběžně, budou celé následující dva díly seriálu věnovány bezpečnosti. Že je to potřeba udělat, o tom mě přesvědčily komentáře čtenářů a spousta dotazů jak od programátorů v PHP, tak od správců serverů. Dnes se podíváme na víceméně na serverovou část problematiky. Tedy - co udělat, aby nám provoz PHP na serveru nekompromitoval jeho bezpečnost. Budu se věnovat jen věcem, které úzce souvisejí s PHP. Administrátoři webů mají pochopitelně mnohem širší arzenál zbraní, protože mohou nastavovat takové věci jako práva k souborům či webový server. Umíte žonglovat se čtyřmi míčky? (Já ne). Zabezpečit PHP se tomu trochu podobá, protože do hry vstupují čtyři faktory, které se vzájemně víceméně vylučují, a přitom všechny čtyři mají vliv na to, zda a jak bude aplikace PHP zabezpečena. Uvědomme si, že se při úvaze o bezpečnosti serveru se jedná o programátory v PHP, uživatele našich aplikací, administrátora webu, na kterém to poběží a o případné útočníky. Programátor by si samozřejmě přál, aby PHP umělo co nejvíce věcí a aby šly napsat rychle a snadno. Pro programátora je zajímavé, když mu někdo s prací pomůže - použitím externí knihovny či funkce třetí strany může nezřídka získat spoustu času na vývoj něčeho jiného (nebo na dohnání časového plánu). Programátor chápe, že PHP se musí zabezpečit a má v ruce některé velmi dobré nástroje, které mu v tom mohou pomoci. Někdy však programátor vědomě či nevědomě zabezpečení aplikace podcení - třeba když mu hoří časový plán, když nemá dost peněz na vývoj nebo když si něčeho nevšimne. Uživatel by chtěl aplikaci co možná nejjednodušší. Běžný uživatel problém bezpečnosti nevnímá příliš zblízka; bude jej obtěžovat, pokud bude například přihlašování do aplikace příliš složité. Jestliže však uživatel vinou nějaké bezpečnostní chyby přijde o data (nebo ještě lépe - pokud přijde o peníze), začne si problém související s bezpečností uvědomovat velmi palčivě. Takový zákazník je potencálně velmi zajímavý - není pak pro něj problém pochopit, že psaní kvalitních a bezpečných aplikací je drahé, ale nezbytné. Typický správce se samozřejmě nastará pouze o samotné PHP, stará se o celý stroj nebo o více strojů a jeho prvotním zájmem je, aby systém neměl pokud možno žádné bezpečnostní slabiny jako celek. Samozřejmě, že ruku v ruce s tím jde druhý, protichůdný požadavek - aby zabezpečení webu mohl nějak automatizovat a aby mu to nezabralo příliš mnoho času. Administrátor si uvědomuje, že úšpěšný útok na jeho server by mohl poškodit nejen data konkrétního uživatele, ale rovněž pověst firmy, pro kterou pracuje, nebo jeho vlastní renomé.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=658



PHP (97) - bezpečnost ještě jednou
Jak lze bezpečně pracovat se soubory, databázemi a hesly. Také se dozvíte, jak spolu souvisí PHP a kočka domácí. Dnes se podíváme na konkrétní záležitosti kolem PHP, které se týkají zabezpečení a které se více či méně dají ovlivnit programátorsky. Protože jsme se některých těchto témat již na různých místech seriálu dotkli, budou zde rovněž odkazy do předchozích článků. Jelikož je PHP většinou provozováno na serveru s kvalitně nastavenými právy k souborům, není toto téma tak palčivé, jak by mohlo být. To však neznamená, že byste mu neměli věnovat pozornost! Čas od času bývá potřeba pomocí PHP přečíst, odstranit nebo změnit soubor operačního systému hostitelského počítače. V takovém případě musíte být opatrní, aby skript pro modifikaci dělal skutečně to, co má, a aby dělal jen to, co má.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=663



PHP (98) - PHP 5.
Jaká je PHP 5? Vyplatí se přejít na ni co nejdříve? Před nedávnem oficiálně vyšla verze PHP 5. Co nového nás v ní čeká? A je potřeba udělat přechod z "čtyřkové" verze na "pětkovou" co nejdříve? Jak prochází PHP vývojem, objevují se nové verze. Číslo hlavní verze jazyka však zatím bylo změněno pouze čtyřikrát. Připomeňme si, že PHP 1 (i když se to vlastě jmenovalo PHP/FI, personal home page/form interpreter) vyšlo již v roce 1995. Verze PHP 2 byla uvolněna v listopadu 1997 a zaznamenala už výraznější úspěch. V červnu 1998 byla potom uvolněna verze PHP 3.0, která způsobila onen boom okolo používání PHP. V této souvislosti stojí za zmínku, že PHP 3.0 bylo modulární a daly se k němu "připisovat" například knihovny pro připojení databází. Možná právě to způsobilo, že se "trojkové" verze PHP tak rozšířily. Nicméně, stále se pohybujeme v roce 1998, takže v době, kdy byl psán tento článek, již uběhlo od vydání "trojky" více než 6 let. Zjistilo se například, že moduly jsou hezká věc, ale v kombinaci s více uživateli jednoho stroje s PHP se celé zpracování požadavků dosti výrazně zpomaluje. Proto byla v květnu roku 2000 uvolněna úplně nová verze PHP (4.0), která obsahovala zcela přepracované a tudíž rychlejší jádro Zend. ozn.: Pokud by to někoho zajímalo - bylo toho dosaženo změnou filozofie zpracování souboru. PHP 3 zpracovávalo zdrojový kód sekvenčně, PHP 4 jej celý zkompiluje a pak spustí. Čím je skript delší a složitější, tím je nárůst výkonu mezi PHP4 a PHP3 výraznější.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=666



PHP (99) - Budoucnost PHP
Lehké mudrování o tom, co se stane s PHP v blíže neurčené budoucnosti, aneb "mám se to tedy učit?" Dnes se zamyslíme nad tím, jaké perspektivy nejspíše čekají jazyk PHP a jaká budoucnost čeká ty, kdo tento jazyk ovládají. Nejsem samozřejmě věštec, ale mnohé se dá vyčíst ze směru, jakým se tento jazyk a komunita kolem něj v posledních několika letech vyvíjí. Zejména v souvislosti s vydáním "pětkové" verze PHP je na webu k dispozici mnoho článků, které se tak či onak zabývají směřováním PHP do budoucna. Je to logické; vydání nové hlavní verze čehokoli, programovací jazyk nevyjímaje, udává jasně směr, kterým se daná věc bude ubírat. Pojďme si pro zpestření poukázat na některá zajímavější místa na webu, která se tím zabývají nebo zabývala. Pokud si budete články číst, doporučuji podívat se i na diskuse pod nimi. Mnohdy jsou protichůdné a mnohdy jsou velmi zajímavé.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=670



PHP (100) - Závěr
Je to neuvěřitelné, co? Ale náš stodílný seriál je u konce. Pojďme jej uzavřít krátkým ohlédnutím, podívat se ta to, co se povedlo a nepovedlo a zodpovědět hromadně některé neustále se opakující dotazy s tímto seriálem související. Začněme optimisticky. Především, jsem rád, že se vůbec povedlo takový seriál napsat, sestavit a publikovat. Protože záměrem redakce bylo poskytnout všude tam, kde jen to je možné funkční a spustitelné příklady, je u mnoha dílů možnost si předložené skripty buďto stáhnout, nebo přímo spustit na našem serveru (u kolika jiných obdobných seriálů máte tuto možnost)? U všech skriptů je rovněž k dispozici barevné zvýraznění syntaxe. Z některých článků mám velkou radost. Byl jsem například příjemně překvapen, kolik kladných reakcí dorazilo na díl popisující přímou tvorbu PDF pomocí PHP. Vím o serverech, které díky těmto informacím vyřešily letitý problém s tvorbou tiskových sestav z firemního webu. Přivítám byl rovněž díl seriálu popisující zabezpečení vstupu formulářů a mnoho chvály si získal nápad publikovat "větší" příklad s postupnými řešeními během více dílů; to byl ten náš hypotetický server hudební skupiny. Pozn.: Někteří ocenili také fakt, že jsme jako příklad NEPOUŽILI elektronický obchod, protože to dělá každý. Skutečně je to velmi otřepané.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=674



PHP (101) - Apríl: Příklady z praxe
Ve speciálním jarním bonusovém přídavku seriálu (nejen) o PHP se podíváme, jak se vlastně také programuje v praxi aneb šedá je teorie, zelený strom života.

Ďalej: www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=1163




Vytvorenie vlastného fóra pomocou PHP a MYSQL
V tomto rozširenejšom návode vám ukážeme ako sa dá vytvoriť pomocou PHP a databázy MYSQL vlastné funkčné fórum z registráciou,kategóriami,uživateľmi a vlastnými príspevkami. Je potreba menšia dávka trpezlivosti ale nieje to nič náročne. samozrejme,musíte vedieť aspoň základy s databázou MYSQL.Súbory ktoré si vytvoríme:

http://www.pocitacovyexpert.eu/vytvorenie-vlastneho-fora-pomocou-php-a-mysql/


_________________
SilverStone SST CS01 | Corsair SF600 600W SFX | ASRock X99E-ITX/ac | Intel Xeon E5-2683 v4 (16 Cores / 32 Threads) & Noctua NH-U9DX i4 | Kingston HyperX Savage 32 GB DDR4 2400 MHz | PNY NVIDIA Quadro K1200 DP 4 GB DDR5 | Intel SSD 750 1.2 TB NVMe & Intel SSD 730 240 GB SATA & Seagate BackUp Plus Portable 12 TB USB | 31.5" 4K LCD EIZO FlexScan EV3237 & 2 x 24" LCD EIZO FlexScan EV2451 | Ergotron LX Wall Mount Keyboard Arm | Logitech Craft | Logitech Wireless G700s | Harman Kardon Nova | Microsoft Windows 7 Ultimate | APC Back-UPS ES 700 | Lenovo ThinkPad X250 - Intel Core i7 5600U, 8 GB DDR3 1600 MHz, Intel HD Graphics 5500, SanDisk SSD 512 GB, 12.5 FHD LED IPS, WWAN 3G 4G LTE, Microsoft Windows 7 Ultimate | Nintendo Classic Mini | BlackBerry Passport 96 GB
 [ Príspevkov: 5 ] 


PHP tutorial



Podobné témy

 Témy  Odpovede  Zobrazenia  Posledný príspevok 
V tomto fóre nie sú ďalšie neprečítané témy.

Tutorial/Program na Flash + PHP (+ XML)

v Ostatné

6

1166

29.07.2008 12:17

stenley

V tomto fóre nie sú ďalšie neprečítané témy.

Tutorial...

v PHP, ASP

6

342

05.03.2008 8:31

Tominator

V tomto fóre nie sú ďalšie neprečítané témy.

Tutoriál - literatúra

v Ostatné

6

150

10.10.2014 21:27

MeSas

V tomto fóre nie sú ďalšie neprečítané témy.

Gimp-tutorial

v Grafické programy

1

143

08.03.2013 14:23

f4r0

V tomto fóre nie sú ďalšie neprečítané témy.

C++ tutorial

v Assembler, C, C++, Pascal, Java

5

635

04.09.2011 10:46

hradecek

V tomto fóre nie sú ďalšie neprečítané témy.

latex tutorial

v Ostatné

1

1537

26.09.2009 15:05

stenley

V tomto fóre nie sú ďalšie neprečítané témy.

JS tutoriál

v JavaScript, VBScript, Ajax

10

397

10.06.2010 12:13

camo

V tomto fóre nie sú ďalšie neprečítané témy.

Tutorial na Joomla

v Redakčné systémy

2

2185

22.06.2006 16:17

JanoF

V tomto fóre nie sú ďalšie neprečítané témy.

Tutorial na Adobe Photoshop

v Grafické programy

7

13060

07.09.2009 16:54

Denco1

V tomto fóre nie sú ďalšie neprečítané témy.

reason 4 tutorial video

v Audio programy

1

1182

15.02.2008 14:41

CommanderBomber

V tomto fóre nie sú ďalšie neprečítané témy.

GIMP tutoriál - rozbitý text

v Webdesign

1

344

23.12.2012 16:31

programmer

V tomto fóre nie sú ďalšie neprečítané témy.

nepozná niekto nejaký tutorial....

v Ostatné

3

620

30.04.2007 6:28

p360t

V tomto fóre nie sú ďalšie neprečítané témy.

TUTORIAl MS Excel ako przentacia

v Ostatné programy

0

533

06.05.2009 11:49

KViki

V tomto fóre nie sú ďalšie neprečítané témy.

Chat tutoriál na môj problém?

v PHP, ASP

2

107

05.03.2016 9:22

Kraliček

V tomto fóre nie sú ďalšie neprečítané témy.

AutoDesk 3ds Max 2012 Tutorial na Color Visualisation

v Grafické programy

2

153

14.09.2012 15:11

andrejlacho

V tomto fóre nie sú ďalšie neprečítané témy.

Tutorial: SG GA S5830i /root, custom rom Jelly Blast 3.03

v Smartfóny a tablety

0

322

12.07.2013 11:17

Lessik



© 2005 - 2017 PCforum, edited by JanoF